K.u.k. Luftfahrtruppe Photo Album 1914-1918 Vol.1 [Revi]

K.u.h.LrulflahrfruppeFhofo Klbum 797+78Volume 1 Pefr llharon TesaF Fotografie poskytli: Technick6 muzeum v BmE (26) Leo Landauf, Jan Dvoidk, Daniel Vit (22, snimky z alba pilota Jakuba iecha) Dr. Reinhard Masajdek, Austria (20) Radek Pohl (15, snimky mechanika Vdclava Eismana) Tomasz Kopafiski, Poland (14, zejmdna snimky z alba pilota Josefa Cagaska) Ing. Stanislav IGdmr{i (9, snimky Oblt. Hradila) Bemhard Tdtschinger, Austria (4) Jan KaSe (3) Arch. Radko Vaiidek (2)

to je nakonec i jednim z cili tdto publikace - zfskat od dteniiifi zpEtnou vazbu a doplnit, piipadnd opravit st6vajfci texty. Na druhou stranuje ale tieba tak6 ffci, Ze se pii psani textfi o K.u.k. Luftfahtruppe skutednEmaxim6lnE sn aLimvychlzet z priice renomovanllch odborniki, ktefi mdli 6i maji tu moZnost pracovat pffmo s pisemnjmi archivnimi materi6ly, jako je napi. pan Karl Meindl z Rakouska. RovndZ jsem se pokusil nepiebirat dasto v literatuie se opakujici tvrzeni, kter6 ve svEtlenovjch informacijiZ neobstoji a je tieba o nich rozproudit diskusi. Zde si dovolim vychiizet z prostdho faktu, Ze ,,2 lidi neni nikdo neomylnj". O to vice jsem pak pochopitelnE r6d, kdyi, se obdas podaif nEkde zjistit n6co novdho, co mriZe dosud publikovand informace nEjak doplnit a poloZit dal5i kaminek do pomyslnd mozaiky historie vojenskdho letectvi 1. svdtovd vr4lky. V KrnovE v rinoru 2008 PetrAharon Tesai

Andrea Casamrbea,Italy (1) Petr Aharon Tesai (ostatni, na doplnEni t6mat) PodEkov6ni: Za poskytnuti fotografif velice ddkuji v5em jejich uvedenjm vlastnikrim. Ddle bych rdd podEkoval za pomoc pii piipravd publikace, respekrive zejmdna za poskytnuti drileZitjch informacf zvl6StE Reinhardu Masajdekovi, Tomaszi Kopafskimu, Bemhardu Ttitschingerovi, Arch. Radko Va5idkovi (in memoriam), Ing. Miroslavu Biinkovi, Janu Kabemu a Janu Zah6lkovi. Petr Aharon Tesai

Evod Na pol6tku nebylo star6 fotoalbum Z{jemcttm o historii letectvi z obdobi 1. svdtovd vdlky piedkldddme 1. dil seiitu s fotografiemi, zam6ienjmi na rakousko-uhersk6 vojenskd letectvo, K.u.k. Luftfahrtruppe. Prod prdvE rakousko-uherskd letectvo? Aeropl6ny stard habsburskd monarchie mE nddim piitahovaly uZ od dtrnr4ctilet, adkoli Zddni mi piedkovd na fzemi Rakousko-Uherska nikdy neZili... PradEdedeka jeho bratii sice v letech 1914-1918 obldkali cfsaiskd a krdlovskd kab6ty a krvriceli za cisaie azavlast, nikoli v5ak v iadiich elitniho letectva, a uniformy nebyly Sedomodrdrakouskd, ale pruskd a cisai se jmenoval Wilhelm... TakZe na pod6tku nebylo Z6dn6 stard rodinnd fotoalbum, jak by se snad mohlo zdilt... Ze viech letectev 1. svEtovd v6lky se mi tvary azejmdnazbarveni rakousko-uherskjch letadeljevily pii listov6ni leteckjmi dasopisy prostEjako nejzajimavEj5i. S praci ,,Kamufl6Ze rakousko-uherskych stfhadek"jsem se pokouiel usp6t v soutdZi stiedoikolskd odbornd dinnosti a udiveni porotci md piipustili (k ridivu mdmu) aZ do celost6tniho kola, kde teprve bylo pouki4ziinona malf pifnos tohoto tdmatu k rozvoji socialistickdho eeskoslovenska... Nicmdn6 z6jem o K.u.k. Luftfahrtruppe byl poloZen ajako hobby m6 provdzi dodnes, byd prvotni nad5eni,kdy jsem si od starSihokamar6da na pauzi4kobkresloval barevnou piflohu z knihy ,,Austro-Hungarian Air Aces" od Dr. Martina O'Connora, bylo naprosto neopakovatelnd. Fotoalburn 1914-1918 Cyklus Fotoalbum 19I zl-19 I 8 vychdzi nepravidelnEv EasopiseREVljiLvice nei. deset let. Smyslem tohoto ndpadu bylo zpiistupnit deskdmu dten6fi mdn6 zn6md fotografie s popiskami z historie rakousko-uherskdholetectva, ve kterdm pochopitelnd slouZila celii iada deskjch, moravskjch a slezsklch letcri, ad uL jazyka deskdho nebo ndmeckdho, a obrovskd mnoZstvi pozemniho persondlu - mechanikfi, zbrojiifi, technikri aj. Publikovand fotografie pochazeji z muzeji a archivri v Ceskd republice, od soukromjch sbEratehiz iR a Rakouska, a v neposledni iadd z rodinnllch sbirek potomkri piislusnftri K.u.k. Luftfahrtruppe. J12na za1dtku seri6lu Fotoalbum l9lzt-1918 bylo jasn6, Ze by bylo dobr6 alespoi zi4kladni popisky k fotografiim pieloZit do nEjakdho svEtovdhojazyka, nejldpe do anglidtiny. Fotoalbum K.u.k. Luftfahrtruppe l91u$-1918 tak nyni nabizime okruhu dtendit, kteryim neni de5tina prdvE srozumitelnd... Toto souhrnnd vyddni jii. diive v REVI publikovanllch fotoalb je nejen opravend a doplndnd novllmi informacemi, obsahuje viak takd k jednotlivfm tdmatrim dal5i snimky, kterd difve jen v deskdm vyddni zveiejn6ny nebyly. Nedilnou soud6stFotoalba 1914-1918 tvoii popisky k fotografiim a barevnd schdmata letadel, vyuZitelni4 nejen pro model6ie, ale uZ jen pro piedstavu, jak tehdej5i letadla mohla vypadat. Seridl Fotoalbum 1914-1918 v dasopiseREVI naddlepokradujeajakmile bude nashromdZdEnmateri6l pro vznik dal5iho souhrnndho vydrini, mohou z6jemci poditat s dal5im svazkem anglickd verze fotoalba. Zdrovei nabizime moZnost majitelfim starych fotografii letectva dunajsk6 monarchie z poddtku 20. stoleti v piipadE svdho ziijmu tento projekt doplnit o snimky, piipadnE informace k nim, tak6 ze svllch sbirek. Fotoalbum 1914-1918 je podinem ryze amatdrskim, takZe si neklade stoprocentni nr4roky na absolutnf piesnost textfi k fotografiim. RovnEZ rekonstrukce barevnjch schdmat letounfi z obdobi, kdy se nepouZivala barevn6 fotografie, a navic v dob6, kdy 1iL neni moZnd hovoiit s pamEtnfty, zristilvaji pov6t5inou na rovind pravdEpodobnostiajsou v souladu se zniimfmi zveiejnEnyimi fakty di archivnimi dokumenty, piipadnE vfvody odbornftfi na dan6 tdma. Je viak tieba vllslovnE poditat s tim, Ze se opdt objevi novd informace a di{vno zapomenut6 dokumenty, kter6 opdt umoZnf doplnit di opravit diive publikovand... OstatnE

Z vycvihu rahoushfeh

pilofii ve Fuhlsbiiftelu

str.4: Y z6ti l9l5 domluvilo rakousko-uherskd ministerstvo v6lky se svjm pruskllm protdj5kem vycvidenf pEtadevades6tipilotri, z toho osmi dristojnftri, v ndmeckjch leteckllch Skolich jednotlivllch firem. V leteckd Skole firmy Hansa Brandenburg na letiSti Fuhlsbiittel u Hamburgu bylo na pielomu roku 1915-16 cvideno na rfiznjch typech letadel celkem 30 pilotri K.u.k. Luftfahrtruppe, z toho dva dristojnici. Jako instrultofi slouZili v ,,Militiir Fliegerschule Hamburg - Fuhlsbiittel" letci kr6lovskdho pruskdho Flieger Ersatz - Abteilung Nr. 5. Na pozadi skupinovd fotografie pied Hansa-BrandenburgemB.I (LDD) lze rozpoznatvzdttcholod Zeppelin L.6, dole ,,lehdf' haviirie Aviatiku B.II. str.5: ,,Gott sei Dank!" Trup se odlomil aZ za sedadlem...Pilotnf Z6ci u rozlomendho letounu, patrnd typu Aviatik iady B. Povbimndte si vfsostndho oznadeni na kiidlech, kterd se vyskytovalo i na vnidnich stran6ch. Pokud uZ kiiZ na oldtandm stroji nebyl pifli5 vid6t nebo 5lo o dfl z jin6ho letounu, KiZ se ,,pon6kud upravil.. do jednoduchd geometrickd podoby. str. 6: DalSi snimek rozlomen6ho Aviatiku. Skohi letouny byly opravovdny, pokud to 5lo, aZ do jejich naprostdhoznidenf. K ha:vririim doch6zelo bEhem vfcviku skutednd dasto. PfeZiv5i pilot p6zuje u vraku Albatrosu B.tr. Tentokriit vyhliZi letoun jiZ mnohem mdnE optimisticky. Albatros B.II ve vleku za automobilem. Pov5imnEte si n6hradniho podvozkovdho kola v kokpitu. Zajimavd je tak€ vjsostnd oznadenina spodnich plochrich vrchniho kiidla, typickd pro letouny z pod6tku vdlky (ziejmd i na dal5ich snimcich). str. 7: Aviatik B.I po nr4razudo zemE.V5echny fotografie pochdzejizjednoho alba, kte16 s nejvEtSipravddpodobnosti nlle1elo Korporalu Jakobu (Jakubovi) eechovi, kterj t6snEpo vrdlceslouZil jako pilot u deskoslovenskd2. polni leteckd setniny. str. 8: Jakub iech v kokpitu Brandenburgu B.I jako Pilotenschiiler ve Fuhlsbiittelu. Podpis na snimku byl na origindlni fotografii ziejmE po v6lce vy5kr6b6n. Pfivodni n6meckd Brandenburgy mEly prostor pilota vzadu a misto pro pozorovatele di pasaZdravpiedu. Rakouskj pilotni Zr1kse na 6as ocitl v nemocnici v Hamburgu. Stojfci prvni zpravaLuftschiffersoldatlvojfn) Jakub iech. str. 9: Snimek v leteck6m fboru. Vlevo dole je razitko fotografa: ,,Theodor Hansen, Fuhlsbiittel,Heschreoder36". Jeden z iechovjch spoluZ6kfi u H.B.F. - Hansa Brandenburg Flugschule. Neni vyloudeno, Zejde o Korporala Rudolfa Palma. Zdkdostdvd za uSi po drsnEjSimpiistdni... Tnjm€napodvozkovd nohy a kola se st6valy piedmdtem ,,zlomenin". PomiZe ndkdo s identifikaci tohoto zaiimavlho letounu?

Z alba dtsfojniha pZehofy @berleufnanfa losela Dradila str.l0: Rakousko-uher5ti vojdci si prohliZej'i ndmeckj letoun Albatros C.I OAW na rusk6 frontE v roce 1916. Stroj je celf'natien velmi svEtlou "nebeskou" modrou barvou. Zajimav! je rovndZ tvar bfl6 plochy na trupu pod kiiZem. Podobnd ripravy privodnich bflfch dtvercri jsou zn6md napi. na Albatrosech C.I a C.III od FFA 21 nebo 224. Na obEZndmkruhu pozorovatele je umist6n kulomet Bergmann LMG 15. Pied ndmeckjm Albatrosem stoji s nejvdt5i pravd6podobnosti Oberleutnant Josef Hradil, z jehoL alba v5echny snimky (s vfjimkou posledniho) poch|zeji. Albatros C.I pro5el bEhem svd vjroby iadou inovaci. Stroj na snimku, vyrobenli vllchodonEmeckou pobodkou tovdmy OAW (OstdeutscheAlbatros Werke), je

vybaven motorem Mercedes o vllkonu 160 k pohdnEjicim vrtuli typu Garuda. Motorje chlazenj modernim ndporovfm chladidem typu Teves und Braun umistdnym na nibELnd hranE homiho kiidla. Vzpbry mezi Kidly jsou narozdil od pivodni verze letounu vyrobeny z dievEndho profilu. Jin'! z n6meck'fch Albatrosfi C.I, vyfotografovanj ziejmE v zim6. 191511916. Tento typ byl od roku 1915 vyrdbEn mateiskou firmou v Berlind - Johannisthalu a ndslednE v jeji pobodce OAW ve Schneidemiihlu a v licenci rovndZ firmou Roland. Letoun na fotografii byl vyroben u Albatros Werke v Johannisthalu a poh6n6l jej motor Benz o vykonu 150 koni s chladidi na bocich trupu. Na rozdil od vylep5en6 verze OAW mr4tento stroj privodni kovovd mezikiidelni vzpEry. Rozp6ti Albatrosu C.I dinilo 13,08 metrfi a d6lka 7,90 metni. str.1l: Koiistni ruskj dvouplolnft Voisin 3, jenZ podle ffmskd dislice na trupu privodnE naleLel 25. KAO (sborov6mu leteckdmu oddilu) carskdho letectva. Tento typ s tladnym uspoidddnim motoru se do Ruska zprvu dovi{Zel z Fruncie a pot6 jej v licenci stavEla i rusk6 firma Duks, a to ve verzich L, LA a LAS (resp. v mal6 miie i LBS), li5icich se vz6jemnE pouZitjmi motory a jejich z6stavbou, vzpErami a dalSimi detaily. Tento dvoumistnj letoun byl vyttLivdn k pnizkumu i bombardovdnf a mohl byt takd vyzbrojen aZ dv6ma kulomety. str.12: Josef Hradil, s6m dristojnft regimentu infanterie, mEl ve svdm v6ledndm albu rovnEZ fotografie strojri rakousko-uherskfch. Zde napi. Aviatik B.tr 32.09. Tento dvoumfstnj letoun byl vyrLivin k prfizkumu i bombardovdni a mohl bjt takd vyzbrojen ai dvEma kulomety. Jde o privodn6 nEmeckou konstrukci stavEnouve Vidni podle piedlohy, aviak s domdcim motorem Daimler o vfkonu 120 k. Po vrilce slouZil Josef Hradil v deskoslovenskdarmddd v hodnosti kapiti4na.O leteckd d6ni se nadrile zajimal, o demZ svddbi i nEkolik leteckjch snimkfi z dvac{t'lch let v jeho pozristalosti. Albatros B.I 24.62, vyrobenj rakousko-uherskou tovdrnou Phcinix, slouZil v roce 1916 pravd6podobnEjako cvidnf ve Wiener Neustadt. Na rozdil od privodnich Albatrosri B.I mEly stroje 24.51-66 tzv. ,,Knollerova kiidla" s vEt5im rozpbtim, plochou a diagondlnE upevn6nfmi vzpErami na koncich. NejmdnE 12 dal5ich letounfi s6rie 24bylo zpltnl vybaveno tfmto vylepSenim.

Ze Liry ota lef ech6 jednothy Vyddvdni stravy na nAdraLi.Srpen 1917, rusk6 fronta. Logistick6 zabezpedeni.Povozy dvoukolovd i dtyfkolovd, automobily ni4kladni a dokoncejeden osobni. str. 15: Ubikace Fliegerkompagnie Nr. 50 v l6td l9l7 na vjchodni frontE. Stany na letadla setniny d. 50D jiz na italskd front6. Nejen letadla, ale i stany mEly sv6 evidendni bisla. V6noce 1917 u Fliegerkompagnie 50D. Na snfmkujsou zachyceni poddristojnici a muZstvo setniny. Jakub Cech v hodnosti Gefreiter stoji p6ty zleva s derstvd ud6lenfm vyznamen6nim na hrudi. str.16: Kamuflovanj Aviatik D.I 38.08 s volantov'fmiizenim a fchyty pro kulomet na hornim kifdle, pravdEpodobnEnEkdy poddtkem roku 1918 u Flik 50D. V pozadi je je5tE nesestavenj Albatros D.III 153.96, s nfmZ, stejnEjako s dal5imi jednomistnjmi letadly setniny, ldtal v lednu 1918 velitel jednotky Hptm. Viktor Breitenfelder (nejmdnE 2 vitlzstvt - pravdEpodobnd takd muZ na snimku v kokpitu Aviatiku. Stroj 38.08 slouZil diive u Flik 42J, kde obdrZel oznadeni v podobd pruhfi na trupu. Hansa Brandenburg C.I 369.30, Flik 50D, piavskd fronta, 1918. Letoun je na vrchnich a bodnfch plochrich kamuflovdn Sikmjmi pdsy tmav5i a svEtlejSibarvy s ostrym, tzv. schodovitjm (pilovitjm) rozhranim. ,,Niivrat z bojovdho letu". Aviatik C.I 137.01 Flik 50D na letiSti San Martino, 17. kvEtna 1918.V San Martino sejednotka nachrizelaje5tdv z6ii 1918 bdhem transformace na Flik 50S. str.17:

str.13:

Jako Skolni letoun slouZil u Flik 50D nEkdy od prosince 1917 Albatros D.II 53.06. V lednu 1918 jej pfi piistdni zcela zni(il Korp. Flugzeugftihrer Jakub iech. Na snimcich aktdr hav6rie, jenZ z trosek vylezl zcela nezrandn - drivod k vyfotografovdni! Podle ziu;nami byl v td dob6 iech uZ Korporalem, s dfmi kontrastuje dosud jen jedna hvdzdidka na limci, odpovidajici hodnosti Gefreiter. Nezffdka se v5ak stdvalo, Ze povj5eni bylo udEleno se zpEtnou platnsti.

Aviatik B.III 33.18 byl rakousko-uherskjm letectvem pievzat v Aspern v bieznu 1916. Vlevo i vpravo od letounu 33.18 stojf v pozadi aparilty firmy Lloyd (nahoie). V prosinci tdhoZ roku se dostal k Schulkompagnii 1 ve Wiener Neustadt, kde lel.al aZ do svdho vyiazen( v kvEtnu 1917.

VEtbina fotografiipochlzi z alba Korporala Jakuba iecha, kterj pro5el zilkladnim pilotnim vjcvikem ve Fuhlsbiittelu u Hamburku, ddle se SkoliljiZ v rakousko-uherskdm zdzemi, stal se drZitelem pilotniho diplomu rakouskdhoA€ro-clubu d.667 (uddlen ke dni 16. kvEtna 1917) apotd slouZil u Fliegerkompagnie 50D.

Fliegerhompagnie 50D (5) str. 14: Fliegerkompagnie 50 byla vytvoiena 2I. Eervna 1917 jako pnizkumn6 jednotka. Na ziikladE rozkazu vrchnfho veleni z 25. dervence 1917 byl v r6mci rozli5enijednotek podle specializace setninE d. 50 piid6len k6d D jako DivisionsFliegerkompagnie. Diviznim setniniim byla vyhrazena funkce podpory pEchoty a pnizkumu pro ddlostielectvo. Flik 50D se od 29. dervence do 17. zilii l9l7 nachlzela na ruskd front6, v Karpatech a v Hali6i. Setnina, vyzbrqen6 3 ai 4 dvoumistnfmi a nejmdnE jednim doprovodnjm stihacim letounem, byla piidElena velitelstvi 7. Armee a vystfidala napi. letiStE Besztercze a Kolomea. Na vjchodni frontE viak nakonec neabsolvovala Z6dnj operadni let - neL se l9tajici persondl stadil obezni{mit s letouny a ter6nem a zasdhnout do bojfi, pii5el rozkaz k piesunu na italskou frontu. Leteckd setnina Flik 50D dorazila k 2. Isonzoarmee na letiStE Haidenschaft 24. z6ii, jako posila pro chystanou rakousko-uherskou ofenzivu, tzv. 12. Isonzoschlacht(12. bitva o ieku Isonzo-Sodu).Bitva, kterd patfila k nejrisp6Sn6jSimstfefiutim rakousko-uherskd arm6dy b6hem cel6 vdlky, vypukla 24. iijna 1917. Kvfili silndmu vEtru udeiily leteckd jednotky aZ n6sledujiciho dne, kdy Fliegerkompagnie 50D provedla svtj prvni operadni start proti nepffteli. Postup rakousko-uherskjch vojsk pokradoval v listopadu a isonzskd fronta se piejmenovala na piavskou. V lednu 1918 doSlona piavskd frontE k pieskupenijednotek.Setnina50D byla zadlendna pod Isonzoarmee (bjval6 1. Isonzoarmee), s niZ se v dervnu 1918 ridastnila ,,hladovd ofenzivy" na Piav6. Bdhem roku 1918 pouZivala jednotka dvoumistn6 letouny typri Hansa Brandenburg C.I di Aviatik C.I ,,Bery" $6ii 137 a 214) a poldtkem roku je5tE n6kolik stihadek, kterd v5ak podle rozkazu velitelstvi Isonzoarmee mdly bjt od rinora 1918 odevzd6vdny stihacim ftvarim. U Flik 50D slouZily Albatros D.II 53.06, Albatrosy D.trI 153.89, 153.96, 153.135,di Aviatik D.I 38.08. Na jaie a v ldt6 19l8-neslo ndkolik stroji setniny na trupu oznadenfjednotky ve formE bfldho dtyilistku, napi. Aviatik C.I 137.01, Brandenburg C.I 69.81 nebo 369.36. Od 24. zfii 1918 byla setnina novE oznadenajako Flik 50S (Schlacht-Fliegerkompagnie, bitevni setnina) a zadlenEnado bitevni Geschwader Isonzoarmee, podffzend pfimo velitelstvf arm6dy. V td dobE viakjednotka nemdlajiZ prakticky Zridnd provozuschopnd stroje. RozpuitEni na konci v6lky se Flik 50S dodkala v Klagenfurtu. Za dobu svdho nasazeni na frontE nezaznamenala Zddnd potvrzend vitdzstvi.

Havi{rie letounu 69.81 s oznadenim Flik 50D na trupu, zimaljarc 1918. Letoun nese tupovanou kamufldZ piinejmen5im na vrchnich a boEnich plochdch trupu a ocasnich ploch. Jednotka pouZfvala i dalSi Brandenburgy C.I z produkce firmy Ufag, napi. 69.17, 69.23,69.87, 169.19,169.48,169.63,269.55,269.59,369.22 nebo 369.41.

Fliegerhompagnie 62D (K) - lofografr e leteekdho meehaniha str.l8: Fliegerkompagnie 62D byla aktivov6na jako prfizkumnS jednotka na pielomu listopadu a prosince 1917. Od fnora 1918 byla setnina operadnd nasazenana piavskd front6, kde po celou dobu svdho prisobeni pouzfvala polni leti5tE San Martino di Livenza v sektoru Isonzoarmee. Jako ,,D" (Divisions-Kompagnie) plnila leteckd setnina d. 62 rikoly dElostieleckdho prrizkumu a podpory pEchoty pro konkrdtni divizi. V polovinE bervna 1918 se jednotka zapojila do velkd ofenzivy rakousko-uherskfch vojsk na iece PiavE. Y z6iibyla v rdmci posledni reorganizace K.u.k. Luftfahrtruppen pieznadena na Flik 62K. Pismeno ,,K" nyni znamenalo ,,Korps-Kompagnie", pfidemZ takovri jednotka mEla podle pl6nu veleni letectva slouZit ,,s deviti modernimi prrizkumnfmi letouny ve stavu" k podpoie arm6dniho sboru. Flik 62K spadalav z6vEru v6lky pod XVI. Armeekorps u Isonzoarmee. PostupnEbyla vyzbrojena letouny Hansa Brandenburg C.I sdrif 69 (napi. 69.91) nebo 369 (napi. 369.12,369.52), pozddji pak stroji Phiinix C.I s6rie 12I aUfag C.I sdrii 16l a 123 (napi. 123.20, 123.22). Prr4vddvouploSniky Ufag C.I s Sestiv6lcovjmi iadovjmi motory Hiero o vfkonu 230 koni byly povaZov6ny za ony ,,moderni prizkumnd letouny", v6tiinou se v5ak ale do uzavieni piimEii nepodaiilo vyzbrojit jednotlivd setniny piedepsanfm podtem strojfi. Oznadenim Flik 62D (K) se stala, pravd6podobnEaZ od ldta 1918, bil6 vlnovka s demjm lemem namalovand na trup letadel. Jednotka provdddla prfrzkumnd i bombardovacf lety, a to i v noci;'jak naznadujen6kres vylep5eni zamdiovaciho pifstroje pro nodni ldt6ni. N6rodn6 sluZbaprfizkumu a podpory p6choty piindSela nejen ocenEni od veleni piislu5nfch pozemnich ftvarfi, ale takd iadu ztr6t. Ke ztr6tdm viak nedoch6zelojen v pnibdhu bojovjch letfi a bombardovacich ritokfi spojeneckych letount. Napiiklad v noci 223. na24. zSii 1918 se nad levjm biehem ieky Piavy piehnala nidivd vichiice a na stanecha hangdrechpolnich letiSf, vdetnE San Martino, napi4chaladrtivd Skody.U Isonzoarmee a sousednicharmdd se Skoda dokonce dala srovnat se ztrdtami bEhem dervnovd piavsk6 ofenzivy! Ve dnech 29. 10. aL 2. 11. 1918 se Fliegerkompagnie 62K s letuschopnjmi stroji postupnd piesunula na letist6 Haidenschaft, kde byla rozpuStdna.

S jedinou vfjimkou pochizeji viechny fotografie z alba leteckdho mechanika Gefreitera V6clava Eismana. Leteclcy mechanik Luftschiffersoldat (LS) Vdclav Eisman s vrtnli ze stroje Hansa Brandenburg C.I, pravddpodobn6 znadky Germania, italsk6 fronta, 1918. StuZka na blfize prozrazuje vyznamen6ni ziskand patrnd jiZ bdhem sluZby na ruskd frontE. S nejvEt5i pravd6podobnosti se jednii bud o bronzovou nebo stiibmou Tapferkeitsmedaille, udElovanou muZstvu a poddfistojnftrim. Pozemnf persondl Flik 62D pied letounem Ufag C.I s6rie 161, San Martino, ldto 1918. Tieti zprava v homi iadd s rukama za zddy Yiclav Eisman, tieti zleva v td2eiadd jeho kamarridZ. Strinc. str. 19: Chvfle oddechu... ,,San Martino, Rivarota di Pordenone". Vpravo Vdclav Eisman, dle v'frantve tvriii patrn6 vyhr6vii. Hangdr Flik 62K v San Martino di Livenza po iridEni vichiice 23. zaii 1918. Mechanici vyprolfuji z trosek znidenll Hansa Brandenburg C.I. Yliez z leteckd mapy s privodnfmi dervenllmi ziikresy. KromE dvojitou darou zvllrazn6ndho San Martina lze na vfiezu najit i dalSi zn6mii polni letiStdcisaiskdho a krdlovskdho letectva, napi. Portobuffole, Mansue, Ghirano. Origindl mapy rovnli pochdzi z pozristalosti mechanika V6clava Eismana, kterf se v poslednich dnech v61ky,jiZ v hodnosti Gefreiter (svobodnik), ridastnil stahovr{nijednotky z fronty jako pasaZdrdi obsluha pozorovatelskdho kulometu v kokpitu stroje UfagC.l123.20. str. 20: InstruktiiZni n6kres zlep5eni zamEiovaciho piistroje k odhozu pum (Bombenwurf, BW) a piisov6mu snfmkovdni (Reihenbilder, RB) pro nodni lety. N6kes provedl Luftschiffersoldat Ed. Frankl od Flik 62. Hansa Brandenburg C.I sdrie 69, San Martino, ldto 1918, pilot Zugsf. Hyk5, pozorovatel Oblt. Geradini. Letoun nese jednobarevnou tupovanou kamufl62, podobnou vzoru stihacich Phtjnixri D.I. Podle zdznami LS Eismana jde o posledni let apar6tu, kterf se ziitil na Piav6 prvniho dne rakousk€ ofenzivy, 15. 6. 1918,pfidemZpilot zahynul.

diplom K.k. Adro-Clubu d. 843 zfskal 17.10.1917, v roce 1918 slouZiljako zku5ebni pilot Fliegerarsenalu, kde zalltdval vojenskd letadla v5ech kategorii. Oberleutnant Adamec se b6hem vdlky podilel na testoveni niznllch typfi a riprav motorfi, vrtuli, chladidri a dal5iho technickdho vybaveni letouni. Zajimav!, zkuSebnflet napi. absolvoval 10. 8. 1918 s upravenjm dvouplo5nftem Phdnix C.I s6ie l2l, kdy pii pln6m zaii,eni dos{hl vjlky 6300m za 58,48 minut - standardni stroj vystoupal do 5 000m pfibliZnd za 50 rninut. Ihned po vyhl65eni eeskoslovensk6 republiky vstoupil KlementAdamec do Leteckdho sboru a v listopadu 1918 se fdastnil ozbrojen6 vfpravy na leti5tE Flek 16 do Chebu (Eger) jako velitel leteckd skupiny. JiZ 10. listopadu veder piistdl s prvnim letounem, zabavenfm pro novE vznikajfci deskoslovenskdvojensk6 letectvo, v Praze StraSnicich. Pied odchodem do civilu dos6h1Klement Adamec v Leteckdm sboru hodnosti kapitrina. Na snimcich p6zuje vEdndusmdvavj Oblt. Adamec pied havarovanou stihadkou Ph
Fohher

K.lll

str. 26:

,,20. 5. 19 18. Z pifitelstvi vlnoval Hyk5, Flugzeugfiihrer", pravi privodni popiska. Na snimku je5t6 z doby pilotniho vfcviku pied cvidnjm Brandenburgem B.I je pilot je5t6 v hodnosti Korporal, jak ostatnEnapovid6 i jeho podpis: ,,Pilot letadla HykI Korp". Franz (Franti5ek) HykE byl drZitelem pilotniho diplomu rakouskdho Adro-Clubu t,. 782 ze dne 10. 9. 1917. Do doby, neZ novj absolvent pilotniho vfcviku a drZitel pilotniho diplomu ziskal Odznak polniho pilota a mohl se honosit titulem ,,Feldpilot", n6zev jeho funkce znEl mnohem prozaidtEji -,,Flugzeugfiihrer", prostE pilot.

Rakousko-uherskdletectvo mElo k dispozici celkem l2jednoploinjch Fokkerfi verze E .lll, kterd byly spolu se dv6ma letouny E.I spoledndvedeny pod rakouskllm typovllm oznadenimA.III. V systdmu vojenskdho oznadenidiselnjm k6dem na trupu byla ob6ma typrim Eindeckeni vyhrazena disla 03.41 aZ 03.54. K.u.k. Luftfahrtruppe piebirala stroje E.Itr postupnd od rjnora do Eervence 1916 a piiddlovala je jednotlivyim leteckjm setnin6m. S Fokkerem 03.43 ldtali v rinoru/ bieznu I 9 16 na isonzsk6 frontE piloti Flik 19 a Flik 8, od poloviny biezna letoun slouZil najihotyrolskd frontE ve stavu Flik 8, kterd byla v srpnu piemist6na do Helide. Eindecker 03.43 pak na vjchodni frontE pouZivalaje5tE Fliegerkompagnie 18, neZ byl pieddn jako cvidnf k Flek 4 v Szombathely (na fotografii). Po celou dobu sluZby byl stroj vyzbrojen rakouskfm kulometem Schwarzlose. Na Kidlech a sm6rovce zristalo origindlni ozna(,enive formd Leleznj,ch kifZfi starSiho provedeni, zatimco na trupu byl kifZ novdj5iho typu. Takto v5ak Fokker vypadaljiZ u Flik 8 najaie 1916.

Oberleutnant hrabd Hugo Mikuld5 von Salm (1893-1946), pravd6podobnEBeobachter - pozorovatel u Flik 62D (K).

Hptm. Josef Cejnek s Fokkerem A.III (B.trI) 03.45. Hptm. Cejnek slouZil v roce 1916jako zkuSebnipilot rakousko-uherskdhoFliegerarsenaluv Aspern u VidnE.

str.21:

LetiStE San Martino, zi{kladna Fliegerkompagnie 62D a 50D, v rinoru 1918. Vlevo stoji pnizkumnf kamufl ovanj Brandenburg C.l jednd ze zminlnllch jednotek, doprovodnd stihaci letouny Oeffag D.I[ 153.89 a 153.135 pak n6leZf do stavu Flik 50D. Origin6lni popiska V6clava Eismana zni: ,,HavAttepii piistriv6ni, Itr4lie 1918". str.22: ,,Zbytky spdlendho motoru 200 HP Hiero Fiat." Tento motor pohdnEl nEkolik rakousko-uherskjch letadel, napi. dvoumistnj letoun Hansa Brandenburg C.I sdrie 129, nebo stihadky Phdnix D.I sdrie 128 a D.tr sdrie 222. Zde piipadl v fvahu spi5eBrandenburg. Bediich Rak na snimku z alba Vdclava Eismana. Hansa Brandenburg C.I sdrie 369 leteck€ setniny 62D v ldtE 1918, polni letiStE San Martino. Na trupu stroje zbarvendho schdmatem schodovitjch p6sri dvou barev je vidEt oznadenijednotky, bild vlnovka. Komentdi LS Vdclava Eismana:

Fokker 03.45 ldtal na vllchodni front6, v iijnu 1916 byl veden ve stavu Fliegerkompagnie 18 v sektoru nEmeckd Siidarmee ve vjchodnf Halidi. Na snimku je stroj se star5im typem Zeleznllch KiZfi, vEtmjm Stitkem pro zestavbu kulometu Schwarzlose,ale s nEmeckfm kulometem LMG 08/15, a obddlnftovjm zamdiovadem. Jako vEtiina rakouskllch Eindeckerfi takd tento letoun postupnEzmEnil svou viz6Z. Jsou zndmy snimky s jiZ novjm typem Zelezndho kiiZe na trupu a dfslem mezi koienem Kidla a vjsostnllm znakem. Oznadeni na Kidlech a smdrovce viak zristalo po celou dobu privodni. str. I I'-

Fokker 03.48 pouZfvala v srpnu 1916 provizorni jednotka Kampffliegerstaffel Chodor6w. Na snimku je zietelnd vidEt dislo ddstedndzakrytd odtokovou hranou Kidla. Vfsostn6 oznadenije na vSechplochdch letounu tvofeno nov6jSimi Zeleznfmi KiZi s uZ5imi patkami. Na trupu se nachi{zelyve standardnichpozicich dvE popisky ,,Hier anfassen" (Zde uchopit) a jedna ,,Hier unterstiirzen" (Zde podepiit) - nad uchycenim ostruhy.

..s kamarddem Rakem". Konec Fokkeru A.11I03.42 ve Wiener Neustadt v listopadu 1916. Fokker 03.42 Mechanici Fliegerkompagnie 62K se foti pied strojem Ufag C.I sdrie 161 jiZ slouZil v rinoru 1916 u Fokker-Kampfstaffel, tvoien6 tehdy Eindeckery a piloty s novllm vllsostnym oznadenim trr4movjmi KiZi, San Martino di Livenza, pravFlik 4 a Flik 19, na leti5ti Aisovizza (Haidenschaft) na italskd frontd. Velitel Flik ddpodobnd v zdii 1918. Vlevo Z. Strinc, vpravo u vnule znadky J6ray V. Eisman. 4 Hauptmann Mathias Bern6th v kokpitu 03.42 spolednEs dal5im pilotem Flik Podle iady indicii sejednd o letoun z prvni ddsti produkce sdrie 161, neni vylou4 Hptm. Jindfichem Kostrbou (Fokker E.I 03.51) zaritodil 18. rinora 1916 na deno, Zejde o stroj dislo 161.31(?). Kvalita snimku viak neumoZiuje piesnEjSi letku bombarddni Caproni a v 8.45 donutili k nouzovdmu piistdni u Palmanova identifikaci. Caproni Cal d. 478. Bemdth tak ziskal svd 2. vitEzstvi, Kostrba prvni (z celkovjch 8). Svdho prvniho protivnfta, italskll Voisin, sestielil 10. kvdtna 1916 sIr.23: s Fokkerem 03.42 Oblt. Maximilian Perini od Flik 19. Perini sk6roval s timto Pohled do pilotniho prostoru letounu Hansa Brandenburg C.I: ,,Po bitvd ve strojem jeitb jednou, ale sestiel mu nebyl potvrzen. Letoun v barvE materi6lu vzduchu. Pnistiel z kulometu volantem a palubni deskou. Na5tEsti bez iedind byl v prvni polovinE roku 1916 vyzbrojen standardnEndmecklim kulometem Skody!" LMG 08/15 a nesl vfsostnd oznadeni star5fmtypem Zeleznfch KiZri. eernd dislo 03.42 bylo umistEno mezi Wflem a koienem Widla. Zajimavd je, Ze tento Fokker nemEl, jak by se dalo odekdvat, n6meckj motor Oberursel, ale origindlni @berleulnant Xlemenl Kdamec francouzskj Gnome o vllkonu 100 k. Pozddji byl A.III 03.42, nadile ve stavu sIr.24: Flik 19, piezbrojen na rakouskj kulomet Schwarzlose M7l12. Patrnd jiZ s timKlementAdamecse narodilv roce 1886v Praze,pied v6lkoubyl technickjm to kulometem donutil velitel jednotky Hptm. Adolf Heyrowsky 15. srpna 1916 diednftemtoviirny Waltera automobilovylm z6vodnikem.Mezindrodnipilotni pobliZ Cormons k piistdni italskli Voisin (bud jeho 5. potvrzend nebo nepotvrze-

str. 33:

nd vitdzstvf z celkovich 12+1). Fokker 03.42, nejfspElndjii rakousko-uherskf E.III, byl zniden bdhem tragickd havdrie ve Wiener Neustadt' Fotografie dokl4dd' adisloO3.42zmdnilo umist6ni Ze tehdy byl opatien nov6j5i verziLeleznichKiLi - bylo posunuto za trupoql kiiZ.

Fokker B.II 03.81 dobie ilustruje osud Skolnich strojri, kterd ldtaly skutedn6tak dlouho, dokud to jen ilo. Pokud se dal apari4tpo nEjakd t6 havr{rii je5tE opravit, byl opraven. Na hornim snimku 03.81 je evidentnf, Le zadni d6st trupu od SnErovdnimezi trupovjm kifZem a dislem 03.81 je spolu s ocasnimi plochami mdnE uipin6n6 a ol6tan6, nei.66st piedni, jelikoZ byla novE potaZenapl6tnem. Pod kokpitem, ve ,,stard" d6sti potahu je vidEt velk6 zi{plata. Spodni fotografie zachycuje tentyz letoun po dal5i riprav6. Vrchni plochy Kidel tentokriit nesou navic je5td tmavj kamufl6Znf n6tEr.Vzhledem k tomu, Ze zbytek vrchnich a bodnich ploch kamufldZ postr6d6, je velmi pravd6podobn6, Ze stroj obdrZel Kidla zjindho Fokkeru B.II s6rie 03.6. Letoun 03'81 slouZil ujedn6 ze Skolnich Fliegerersatzkompagnii (pravddpodobnEFlek 4 v Szombathely nebo Flek 6 di Flek 8

Foher E.ll s€rie 03.6 str. 28: Rakousko-uherskd letectvo zakoupilo v prfib6hu roku 1916 celkem 23 strojri vychdzejicich z pfivodnich dvou prototypfi nEmeckdho letounu Fokker M17 s rotadnim motorem Oberursel o vikonu 80 PS a kiidly s jen jednou dvojici mezikiidelnich vzpEr. Typ byl pojmenoviin Fokker B'II sdrie 03.6. Jako prvnf kus se v dubnu do Rakouska dostal priiv6 druhy z prototypri virobniho disla 499 a obdrZel k6d 03.61 (ostatni, jii. sdriov6, letadla byla oznadena 03.62-03.83). V dervnu 1916 byl Fokker B.tr 03.61 pokusn6 nasazenna vichodni frontE u Flik 11. Na jednom z polnich letiSf ve Vichodni Halidi je vidEt tehdej5i zpfisob vlisostndho oznadeni stroje Zeleznjni kiiZi v bflfch polich. Na zddi trupu jsou

ve Wiener Neustadt). Mnohd Fokkery B.II byly pouZfv6ny k vllcviku pilotri jeStEv roce 1918. Vllcvik novllch vojenskllch pilotri probihal v nEkolika stupnich. Prvni stupei tvoiil z6(adni vfcvik, druhi pokradovaci, oba na dvournistnich letounech, zprvu s dvojim iizenim, od zcela ,,pomalich" letadel aL po vyslouZild bojovd typy s motory o vlfkonu 160 k. Tieti stupei tvoiilo Skoleni na ,,rychlych" dvoumfstnjch letounech s 200k motory. V ri{mci druhdho nebo tietiho stupnd vycviku sloZil obvykle ,,Pilotenschiiler" zkouiky piedepsand k ziskfnf meziniirodniho pilotniho prfrkazu, kteql potd s nEjakfm dasovfm odstupem oficii4lnEobdrZel. Po absolvovdni tietiho stupnEbyla 66st novfch pilotfi (,,Flugzeugfiihrer") odesl6na na frontu za volanty dvoumfstn)tch letadel. Talentovanf absolventi vsak byli pieveleni k vfcviku na jednomistnich, jeStErychlej5ich strojich, kter€ na rozdil od dvoumistnfch letadel nemEly v6tSinouvolant, ale knipl, jenZ reagoval najakfkoliv pohyb mnohem bezprostiednEji, obzvl65td pii piistdvacim mandvru'

Iak6 rozeznatelnd popisky nad malfmi Sipkami. B.tr 03.61 na frontd, pravddpodobnEna leti5ti Stanislau (Stanislaw6w). Vizbroj letounu tvoiil jeden kulomet Bergmann LMG 15nA na levd stran6 trupu pied kokpitem. Tento stroj byl jedinjm vyzbrojenim a bojovd nasizen:im letadlem svdho typu v K.u.k. Luftfahrtruppe. Dobie jsou viddt anemometrickf rychlomdr na meziKidelni vzpdie a dviika na boku trupu za motorem. str.29:. Fokker B.II 03.61 v Aspem ve stavu Fliegerarsenalu (Flars), kterj mdl na tomto letiSti u VidnE nEkolik svjch dfilezitich soudesti.l,etoun putoval na frontu prdvd z Aspem a potd se tam opEt k Flarsu vr6til' Snfmek pochdzi s nejvEt5i pravd6podobnosti z doby po n6vratu 03.61 z fronty. Zelezn! kiiZe na discich kol totiZ urdovaly ndkdy od konce roku 1916 piislulnost k Fliegerarsenalu. Na rozdil od ostatnfch Fokkerfi sdrie 03.6 nesl tento stroj po celou dobu origin6lnf,,prototypovou" smErovku, odliSnf byl ale takd napi. dobie viditelnfm pilkuZelovitfm plechovjm krytem pifstroje na trupu za motorem.

Tak se napi. v dubnu 1918 hl6sil derstvi absolvent pilotniho vicviku Oblt. Othmar Wolfan u velitele Flek 6, polniho pilota Oblt. Karla Keizara. K pieikoleni najednomistnd stroje tu slouZily prdvE Fokkery B.II. Bdhem nezdaiendhopiist/;ni 25. dubna Wolfan havaroval ajednoho Fokkera znidil, sdm vSak vyviizl bez zranEni. Hor5i situace vSak nastala 8. kvEtna, kdy jiZ zkuSeni Wolfan odstartoval v kokpitu B.tr ke standardnimu cvidn6mu letu. Kr6tce po vzletu v5ak rotadni motor vysadil a pii n6sledndmp6du utrpEl pilot vdZndzranEni a skonEil v nemocnici. Piidinou se ukdzal bit motorovi olej - namisto nedostatkovdhoricinovdho byl pouZivdn nekvalitni olej kukuiidni... Oblt. Wolfan byl z nemocnice propustEn koncem kvEtna a pozdEji rispd5nEl6tal u stihacijednotky Flik 56J.

Prototyp Fokkeru M17 vllrobniho d,isla 499 na leti5ti v Aspern. Letoun je5tE neneserakousky k6d 03.61 na tmpu, ani vjsostnd oznadeni na smErovce a kiidlech. KromE kulometu Bergmann byla na jaie 1916 testovdnaje5tE dodatednd vjzbroj v podobd kulometu Schvarzlose. Stiilel nad okruhem vrtule a k jeho instalaci slouZil ,,kozlft" nad centropldnem horniho kiidla. Mdlo vjkonni stroj mEl ale se dvdma kulomety a ziisobou stieliva evidentnd potiLe, a tak byl pozd6ji na frontu odesl6njej s jednou zbrani.

str. 34: Pilot, respektive s vEt5i pravdEpodobnosti pilotni Zdk, pied pffdi Fokkeru B.II u jednoho z ritvarfi Fliegerersatztruppe. KromE motoru Oberursel o vikonu 80 k je na letadle vidEt n6bEZndhrana centroplilnu horniho Kidla. Takto ie5en6 stiedni ddst Kidla umoZilovala pilotovi lep5f vihled dopiedu. Pilot v klasickdm je s nejvEtli pravleteckdm riboru - koZeni kabdt, kukla, brfle a nezbytnd 5r41a dEpodobnostiGefreiter Karl Paseka,kteri pozdEji ldtal jako pilot u Flik 45D na

Zdb& na letoun s namontovanim nesynchronizovanym kulometem Schwarzlose. Se synchronizaci tohoto kulometu s pomalejsi kadenci byl vdtsi probl6m, neZ napi. s ndmeckjmi kulomety typu LMG 08,,Spandau" (Maxim) nebo Bergmann LMG 15nA. Adkoliv bEhem roku 1916 bylo synchronizovanjm kulometem Schwarzlose vyzbrojeno nEkolik Fokkeni A'III (E.III), jeitd najaie 1917 vEt5ina rakousko-uherskjch jednomistnich letadel nesla vfzbroj v podobd nesynchronizovanjch kulometri Schwarzlose, verziMTll2, M7l16 nebo M16' na homim

jihotyrolskd front6. Letoun 03.80 pravdEpodobnEu jedn6 z jednotek Flek v z\mE 7916/1977. Kro' mE bild smErovky byly Zeleznd kifZe aplikovriny piimo na pl6tEnj povrch. Za povsimnuti stoji i fakt, Ze tento Fokker B.tr figuruje na seznamuletadel pievzaijch po v5lce v rizndm stavu ieskoslovenskim leteckim sborem. V Ceskoslovensku ale 03.80 nikdy neldtal a ofici6lnd byl zru5en v bieznu 1920.

kiidle. str. 30: Fokker B.II 03.77, Fliegerersatzkompagnie8, Wiener Neustadt. Za ffzenfm stroje sedi Flugzeugfiihrer Zgsf. Adolf Kind. Kromd cel6 iady detaihi, napi' stupadek, krytu motoru, SnErovi4nipldtna mezi WiLem a vojenskim registradnim dislem, ,,budiku" pied v6tmllm Stitkem (pravddpodobnEot6dkomEr),je na mezikiidelni vzpdie patrnd nEmeckd vlirobni dislo stroje 773. Zelezn! WiLe na kifdlech a na trupu Fokkeru 03.77 nenesly bili podklad.

Fokker B.II 03.80, aneb hra svEtla, rfizndho stupn6 lesku a ricinovdho oleje na jiZ dosti opotiebendm stroji. Letoun je stdle pouze v barv6 materi6lu! Fotografie poch6zi oproti piedchozimu snimku z obdobi pravddpodobnEzhruba po jednom roce, tedy v zimd l9l7/1918.

Se strojem 03.77 ldtal v roce l9l8 u Flek 8 i napi. Oblt'i.d.R. Fritz Bistritschan' Letovj snimek vznikl bdhem n6v5tEvy fotografri soudobdhotisku'

filbafros D.llI @efiags6rie 153 (153.01 - 153.111) str.35:

str. 3 1: V kokpitu cvidndho Fokkeru B.II 03.82 v Szombathely u Flek 4 sedi Hptm. Franz Blicharski. Snimek mEl privodnd ve svdm albu deski pilot Jaroslav Benda' Za pov5imnuti stoji typicki vyrobni Stitek Fokkerovy tov6rny na dtvrtkruhovdm zadnim dilu krytu motoru.

Albatros D.m (OeO 153.44 l6tal, stejnEjako iada strojfi tdto sdrie, bez vrtulovdho kuZelu. Tvaru kruhovdho plechovdho krytu pod vrtuli vyuZil pilot ke kresbE lebky, jeZ mdla zastra5it nepiitele. Albatros 153.214slouZil u Flik 42J (dervenobild disky kol), kde s nim na pielomu let 1917i1918 ldtal zejmdna Lt.i.d.R. Franz Griiser (18 + 1 sestiel). V td dobEjestd letoun nesl na trupu za kokpitem kresbu vjra (Uhu), pozdEji odstranEnou- patrno na snimku.

Letoun 03.82 v jin6 podobE, pravdEpodobn6po generiilni oprav6 a s novllm pl5tdnim potahem. Popisky na zadni ddsti trupu jsou jiZ jen na dvou mistech a bez pfivodnich Sipek, bislo 03.82 bylo netypicky aplikov6no dElenou iablonou' kiiZ se na trupu jiZ nevyskytoval.

Velitel Flik 5lJ FP Rittmeister Wedige von Froreich (nejmdnE4 potvrzend sesdely) v kokpitu Albatrosu D.III 153.33 na letisti Haidenschaftv ziii 1917. Letoun nese osobni oznadeni pilota, derveno-bilou vlajedku, zaiimavf je takd kamuflovan6 smErovka.Pod centropl6nem homiho Kidlaje d6stedndvidEt plech ve tvaru ,,Y",tzv.,,Staublech", kteri se zav€5oval na spodni d6st chladide.

str. 32: Jeden z m6la strojri B.II s6rie 03.6 opatienllch kamufliLi. KromE napi. vrtule s logem vfrobce stoji za poviimnuti i plySovf talisman (pravdEpodobnEopice)' uchycenj na lev6 piedni mezikiidelni vzpEie. Pied letounem stoji Oberleutnant Leopold Urban, kterl slouZiljako pilotjednomistnjch letadel u Flik 16D (a neni bez zajimavosti, Ze Urban ujednotky ldtal napi. s plysovym medvddem na vzpd-

str. 36:

ie Phdnixu D.I 328.33). Detailni z6b1r na odkrytovani sedmiv6lcovll rotadni motor Oberursel Fokkeru B.tr. itvrtkruhovitd bodni plechy nejsou demontovdny, ale zristaly na dr6tEnich vjztuhr4ch. Pozemnf persondl si tak Setiil pri4ci, protoZe dr6ty se velmi SpatnE vypfnaly.

4

Albatros D.III Oeffag s6rie 153 na jednom z polnfch letiSdna italskd frontd na podzim/v zin6 1917. Letoun v barv6 materi6lu pohr4nimotor Austro-Daimler o vjkonu 200 k s vrtuli od firmy Heiduk s privodnim vrtulovym kuZelem. Nad vjfuky je patmj kruhovi zam6fova6. PomtZe nEkdo s piesndj5i identifikaci snimku? Vrtuli typu Knoller-Jr{ray byl vybaven tento Albatros D.IU 153.53' Letoun byl v zdii 1977 piidElen k Flik 42J, v dubnu 1918 byl oficidlnE zruSenjako havaro-

vanf vrak. Disky kol nesou n6tEr tmav5i barvou, KfZ na smdrovce ne zcela standardni bily lem, vrtulovf kuZel je demontovrin, jak bylo na podzim 1917 u Flik 42J zvykem. Na krytu motoru je patrnj kapkovitf vjstupek, typickli pro sdrii 153 - saci potrubi 200k motorri bylo vEt5i a vll5e poloLen6 neZ u 185k motoni sdrie53. str. 37: Kokpit Albatrosu D.III (Oef) sdrie 153 (01-111). Vedle pravdho kulometu je otddkomEr a ,,horizont", vedle levdho kulometu vll5kom6r. Uvniti rukojeti iidici p6ky jsou vid6t p6dky spou5tddri,kterd byly s kohoutky kulometi spojeny bowdenovllmi lanky. Montr4Zniotvory kulometri a zaiizeni Sottoscope pied vEtmjm Stitkem Oeffagu 153.01. Popiska na hranE vjiezu Kidla ,,Bei Standliiufen Staublech verwenden" pilotovi pfipomind, aby pii chodu motoru na volnob6h nasadil na spodni stranu chladidespeci6lniplech (viz foto 153.33).

celkem 3 potvrzend vitEzstvi, za nim Zgsf. Fanz Lahner (viech 5 potvrzenych sestfeli u Flik 55J do ledna 1918), tieti zlevaZgsf. Si{ndor Kasza, v td dobd se dtyimi vitdzstvimi na kontE (celkem 6 sestielt, v5echna u Flik 55J), vedle nEj Fw. Alfons Bdhounek (2 nebo 4 vitdzstv|, pod nim stojf pravd6podobnl Zgsf. Wjlhelm Holzer a zcela vpravo Fw Alois Lehmann, roddk z Aussig an der Elbe (Usti nad Labem), kterf ziskal u Flik 55J jedno potvrzend vitEzstvi. Fotografie byla poiizena ziejmd pii nEjakd slavnostni pifleZitosti, piloti maji na blitzlch v5echnadosaZendvyznamendni.Ze Sesticeudatnjch stihadrise vSakkonce v6lky nejmdnE tii nakonec nedoZili. Alois Lehmann padl v leteckdm boji 23. dubna 1918, Emanuel Stumpa 14. kvdtna, jiZ jako pilot Flik 68J, a Alfons BEhounek 22.kvEIna 1918. str. 40:

Albatros 53.50 ldtal zprvu v privodni povrchovd dpravE pouZitdho materidlu pk{tna, piekliZky a plechu, bez ndjakdho maskovaciho n6tEru.Pouze piid s vrtuPohled na levou stranu kokpitu letounu sdrie 153 (01-l1l) s demontovan)tmi lovym kuZelem a disky kol byly natieny svdtlou modrou barvou, tj. oznadenfm (piinejmeniim doprovodnjch) letouni u Flik 17D. PozdEji byl srroj v Gardolo kulomety. Vlevo dole je viddt plechov6 schrdnka na pri{zdnd ndbojnice. kamuflov6n na vrchnich ploch6ch Kidel a na vrchnich a bodnich plochdch ocasu Chladid Albatrosu 153.01 s pffslulnllm potrubfm. Vedle chladide se v levd polovdetn6 d6sti trupu, patrnd zelenou barvou. Barva byla nand5enana letoun pomoci vin6 kiidla nachAzelatakd sp6dov6 palivovi4 nildrL - na snimku je vidEt tenki{ tupov6nf, takZe misty prosvital privodni povrch. Na n6kterfch fotografiich se kovov6 trubidka piiv6ddjici benzin poddl baldachjnovd vzpEry do trupu. naopak mfiZe ndtErjevit jako pom6m6 kompaktni a tmavy, coZ je viak zprisobeno stupndm lesku kryciho laku. Vjsostn6 oznadeni zristalo ptivodnf, dernd ZelezfiIbalros D.lll (@ef)53.50 a jeho z6hadni pilot fillons Edhouneh n6,kiiZe. Za poviimnutf stoji tii detaily, kterd standardndnenesly letouny D.III str.38: sdrie 53 - otvor pro vyhazov6ni prdzdnlch n6bojnic na boku trupu, plechov6 Se svjm oblibenjm letounem se u Flik 17D nechal vyfotografovat Fw. Alfons ,,z6pl^ta" u stupadky,dodan6 ziejmE pfi opravd letounu a kovov6 podpEry meziKfdelnich vzpEr. Oba snimky mohou poch6zet z prvni poloviny roku 1918, bud Bdhounek. Jak je ze snimkri patmd, pilot se podepisoval s pismenem ,,E", tedy od Flik l7D, 27F nebo 54D. V kaZddm pffpadE vtsakbyly poffzeny na polnim ,desky". Podle rakousk6ho autora Petera Schiemera se v5ak Alfons Eugen leti5ti Gardolo. Navfc u Flik l7D bylo oblibenjm zvykem fotografovat letouny Bdhounek narodil roku 1896 v obci Ottendorf v Ndmecku. V Ndmecku byla ze stiechy hang6ru. koncem devatenrictdho stoleti ce15 iada Ottendorfii, jen v Pruskdm Slezsku a LuZici tfi, dalSf napi. ve Vlchodnim Prusku. NejmdnE dvd obce t€hoL n6zvu str.4l: se vlak nal6zaly takd na rizemi Rakousko-Uherska, konkrdtnd Otice ve Slezsku V dubnu a kvEtnu 1918 pilotoval u Flik 55J Fw. BEhounek svrij novll Oeffag poblfZ Opavy (Troppau) a dne5ni Otovice u Broumova (Braunau). Vzhledem D.III 153.191.Vjeho troskdch22. kvEtna 1918takd zahynul,kdyZ mu pii pfisrdk nedostatku podrobnjch informaci tedy nevime, kde piesnE se Bdhounek nanf po n6vratu z bojov6ho letu, bEhem n6jZ absolvoval souboj se dvdma italskllmi rodil a kjakd se hldsil n6rodnosti... V kaZddm pffpadd viakAlfons Bdhounek stfhadi, vysadil motor a stroj se ziitil z mal6 vf5ky na leti5td v Pergine. slouZil za v6lky v rakousko-uherskd armdd6, absolvoval leteckj vllcvik, ziskal Tolik znilmd infornace o zapomenutdmpolnim pilotu s deskllm jm6nem, Alfonsi pilotni diplom rakouskdhoA6ro-Clubu (. 367 ze dne 1.5.1916,stal se polnim BEhounkovi. Doplnf ndkdo dalSf informace? pilotem a u Flik 17D apozdiji u Flik 55J absolvoval aZ do sv6 smrti celkem 138 bojovllch letri. Rrizni autoii mu pil5taji2 nebo 4 potvrzend sestiely (konhdtnd P. Schiemer a R. Keimel). U setniny 17D v Gardolo ldtal BEhounek napi. v srpnu 1917 takd se strojem Oeffag D.trI 53.53, v jehoZ kokpitu zahynul 5. biezna Eohumil ffiunzar honlra Silvio Scarsni2T.biez,na 1918 1918 Zgsf. Kcirty-Lality. Jednotka pouZivala k doprovodu svjch dvoumistnfch stt. 42 - 43, text: pnizkumnjch letadel kromd Albatrosri takd napi. typy Hansa-Brandenburg D.I Bohumil Munzar se narodil ve Dvoie Kriilovd 29. prosince 1897, vyudil se elek(28.63),Aviatik D.I (38.29) nebo PhcinixD.I (128.16). tromechanikem, po vypuknuti svEtovd vdlky byl mobilizovdn 15. ffjna 1915. Albatros D.III Oeffag 53.50 byl z mateiskd tovdrny ve Wiener Neustadt vyexpeV pribdhu vrilky nastoupil k letectvu, prodElal vjcvik u Flek 5 v Szeged-Rokus dov6n v dervenci I 9 17 a odesldnk 1I . Armee najihotyrolskou frontu, kde byl piia pieikoleni na stihaci letouny u Flek 6 ve Wiener Neustadt, ke dni 26. dervence ddlenjako ,,Begleitflugzeug" - doprovodnf stihaci letoun k Fliegerkompagnii 17 1917 obdrtel mezin;4rodnipilotni diplom rakouskdho Adro-Clubu s dislem 739. (pozddji 17D). Stroj byl pohrindn motorem Austro-Daimler d. 18232 avyzbrojen V hodnosti Korporal nastoupil k elitni Flik 55J v pergine, kde l6tal se stihabkami dvEma synchronizovanymi kulomety Schwarzlose. Podle dochovan,jch z6zna- Albatros D.III (Oefl sdrie 153. V listopadu 1917 pilotoval napi. letoun 153.19, mfi s timto Albatrosem ujednotky sidlici v Gardolo ldtal prfibdZnEod srpna 1917 zajeboL iizenim se 23. listopadu zridastnil souboje trojiceAlbatrosri se dvEma do ledna 1918 zejmdna Feldwebel Alfons BEhounek, av5ak do jeho kokpitu useitalskjmi Nieuporty. Sedmdho prosince sestielilo Sestpilotri Flik 55J celkem dal napi. je5td dal5i z pilotri doprovodnllch letadel setniny Zgsf.Franz (Ferenc) dtyii italskd dvoumistnd stroje SAML. Feldpilot Korp. Munzar se konkrdtnE K6rty-Lality, a to v prosinci 1917 a lednu 1918. Na jaie 1918 se Albatros 53.50 podilel na uzemndni SAMLu od 115" Squadriglia jiZnE od Asiago spolu s Oblt. dostal do stavu leteckd setniny 6. 27F pievelend do Gardolo v zi{padni dfsti Tyrol Georgem Kenzianem (eho 6. sestiel) a Offstv. Emanuelem Stumpou ze ZiZkova z ruskd fronty. V dubnu a kvdtnu 1918 se strojem u t6to jednotky l6tal desk)t (3. vitEzstvi). Osddka italskdho letadla ve sloZeni Tenente osservatoreGiuseppe pilot Fw. Jan Skvor ( I sesdel na ruskd frontd v kokpitu Albatrosu D.III sdrie 53). Notarbartolo a Caporale pilota Pasquale Ceccarelli zahynula. ieskf letec tak V kvEtnu 1918 viak letoun havaroval a musel bllt opraven. I nadrile byl alejeho ziskal svd prvnf a jedin6 potvrzend vitEzstvi jako rakousko-uherskj stihad. osud spjat s leti5tEmv Gardolo - po opravd byl Oeffag 53.50 znovu piiddlen dalPodle rakouskfchz1znamt se Munzar 21. biezna 1918 ridastnil ndletu na italskj 5f zde umistEn6jednotce. Tentokrat 5lo o Flik 54D, kde s nim v dervnu 1918 ldtal upoutany bal6n a pot6 souboje pEtice Albatrosri D.III s nepir{telskjmi stihaikaZgsf. Wilhelm Haring (nejmdnd 2 vitlzstvi na rumunskd frontE). Svou karidru mi, piidemZ se FP Munzar s Albatrosem 153.100 z bojovdho letu nevrdtil. piloti letoun uzaviel u dtvrtd setniny, novd zformovand stihaci Fliegerkompagnie 3J, Flik 55J identifikovali protivnftajako,,vice anglicklich Sopwithri", vitEzstvi nad jiZ jen jako u niZ ov5em ldtal ,,Schulflugzeug". Jednotka byla v bieznu 1918 takd jednfm z nich, spadlllm v plamenech jiZnE od Asiago, si piipsal Fw. Bdhounek. pievelena z Ruska, zaiazena do stavu 10. Armee v JiZnich Tyrolech a postupnE pietransformoviina na stihaci. Od dervna byla setnina oficidlnE bojovd nasazena Silvio Scaroni naproti tomu uv6dEl, Ze zalitodil na skupinu Albatrosi jen se svjm piitelem Michettim (obd poddni si vlak v zdsaddvz6jemnE neodporuji): ,,...potlaa zfejmd je5tE tyZ mEsic piemistEna z Gardolo na leti5t6 Romagnano. To se v5ak dil jsem Hanriota a miiil dohi... Kropil jsem pEtici Albatrosri od konce a dostijiZ stopa po osudech Albatrosu 53.50 st5v:i pondkud nezietelnou... stroj mohl hl jsem vedouciho piitaZenim v moment6, kdy zadal stiilet na bal6n. povolil napi. nadr4lezistat na svdm ,,domovskdm" letiSti v Gardolo. jsem prst na spou5ti, oprava a znovu jsem zmddkl, vybfrdm asi 20 metrfi za jeho str. 39: ocasem, schytal to v5echno. Yim, le byl zasaLen- prudkd vybrdni a zat6tka, Feldwebel Alfons Bdhounek slouZil jako doprovodnf pilot u Flik l7D do 13. ostatni se rozprchli a let6li maximdlni rychlosti ke svfm liniim. Byl to asi z6sah tinora 1918, kdy byl pievelen do Pergine ke stihaci setninE 55J, kterr{ byla Michettiho, kterf provedl totdZ, co jd - rakou5tf piloti si ziejmd mysleli, Zejsme povaLovdna za elitni jednotku a nesla destn6 pojmenovdni ,,Kaiserstaffel". v pfevaze..." PfestoZeMunzaniv Oeffag vzplanul a rozfiStil se pii pridu do ridoV fnoru 1918 ldtal B6houneku Flik 55J napi.s Albatrosy D.III 153.98,153.100 lidka Cascina Zocchi, pilot vyvdzlbez zrandni, jen s ohoielou kombindzou. Se nebo 153.159,jeho nejdastEjipouZivanjm letounem se vSak stal stroj 153.102, svllm piekvapenjm piemoZitelem mEl moZnost seje5tEtdhoZ dne setkat, nez byl vjehoZ kokpitu se stffdal s Fw. Aloisem Lehmannem od fnora do dubna 1918. pied6n do zajateckdho ti{bora. S timto Oeffagem se tak6 fdastnil potydky s italskllmi nebo britskjmi stihadkami Bohumil Munzar vstoupil dne 12. srpna 1918 do deskoslovenskjch legii v Itdlii 21.biezna 1918, kdy mu byl potvrzen sestiel jednoho ,,Sopwithu", ktery se zfitil a samoziejmE chtdl k letectvu. ProtoZe ale byly 6s. legie v Itilii uzn6ny teprve v plamenechjiZnE od Asiago. v kvdtnu 1918 a Italovd byli velmi nedivEiivi poZddal o piesun do Francie, aby PravdEpodobn6 nEkdy na jaie 1918 se nechali vyfotografovat poddristojnitam mohl ldtat na strand Spojencfi. Bylo mu vyhovdno, ale na v5echny formaci Flik 55J (snimek vpravo). Prvni zleva stoji Offstv. Emanuel Stumpa, roddk lity pro ,,pied neddvnem nepiStelskdho pilota" bylo piiliS pozdE - Munzar se z praLsklho ZiLkova, kten_lziskal u jednotky bEhem listopadu aZ prosince l9l7 k letectvu nedostal. Po ndvratu z Francie byl od 8. z\ii l9l9 zaiazen do dinn6

5

vojenskd sluZby jako pilot u 1. leteckdho pluku v Olomouci. Demobilizovr4n byl 15. prosince 1920 a stal se tovdrnim pilotem firmy Avia. Pii zaldt6v6ni stroje Avia BH-3 v5ak na leti5ti Praha-Kbely 6. dervna 1922 doilo k vybuchu motoru a piidu letadla, pilot byl okamZitE mrtev. Bohumil Munzar byl pohiben se v5emi poctami ve Dvoie Krdlovd. str.42: Korporal Bohumil Munzar v kokpitu Oeffagu D.III 153.100,,8", leti5td Pergine v JiZnich Tyrolech. Fotografie je datovanii 7. ledna 1918, Flik 55J. Munzar se pr6vE v kokpitu tohoto letounu 21.3. I9I8 bEhem ritoku na bal6n stfetl s italskjm esem Silvio Scaronim a byl sestielen. SottotenenteSilvio Scaroni ve svdm HD.1 od 76" Squadriglia v roce 1917 v Arcade. Generr4lScaroni zaslal na podzim roku 1970 panu Radko Va5idkovi, kterf se zabllval okolnostmi tohoto souboje, fotografii s vlastnorudnim v6nov6nim. e6st pilotri ,,Kaiserstaffel" - Flik 55J v Pergine, v lednu 1918. Zleva: Korp. Bohumil Munzar, Zgsf. Alois Lehmann, Oblt. Georg von Kenzian, dosud neidentifikovanf pilot, Korp. Franz Lahner v kokpitu letounu Albatros D'III (Oefl 153.100..8". Pilot Bohumil Munzar na snimku z roku 1921. str.43: Bohumil Munzar bdhem stihaciho vfcviku u Flek 6 ve Wiener Neustadt pied letounem Hansa Brandenburg D.I 65.60. DalSf ze snimkri pied Albatrosem ,,8" z Munzarova alba. Zleva: Korporal Munzar, Zgsf. lrhmann, Oblt. von Kenzian (9 potvrzenych vitEzstvi, z toho 7 jako pilot Flik 55J), neznrimj pilot v hodnosti Offizierstellvertreter, Korp. Franz Lahner.

..KoteKumplbinde" - Eewend trupovd pruhY letounii nih 60I. 14Xa 9I text od str. 44: Mnohd publikace a periodika das od dasu zveiejni snimky nebo barevnd schdmata modelilisky atraktivnich rakousko-uherskjch stihadek typfi Ph
a Grubera se na vitdzstvich podfleli je5t6 Stfw Albin Heidl a Zgsf. Karl Teichmann. Bjvald italskd leti5tE ve Feltre bylo od listopadu 1917 domovem Flik 16D, v prosinci piibyly nEmeckf Feld Flieger Abteilung 39 a rakousko-uhersk6Artilleriefliegerlehr-Kompagnie (od 17. l 1918 piejmenovanr4na Flik 66D) a v lednu 1918 Flik 8D a Flik 39D. Piinejmenlim v5echny jmenovand jednotky K'u'k. LFT mEly pod6tkem roku 1918 ve vizbroji kromd dvoumistnich pnizkumnjch letounfi i jednomfstnd doprovodnd, piipadnE fotoprfizkumnd letadla typfi Hansa Brandenburg D.I, Albatros D.III (Oef) di Ph6nix D.I. Zajimattd ie, Ze minimdlnE u setnin 16D a 66D letci k oznadovr4nfsvfch strojfi pouZivali takd dervenou barvu (iZ pied piichodem Flik 60J). PrdvE marking na doprovodnych stihadk6ch Flik 16D, jiZ velel Hptm. Raoul Stojsavljevii, se zdd byt (kromE vlivu Flik 60J) pro pozd6j5i vjvoj oznadov6ni stihaEek ve Feltre kli6ovf. JiZ na podzim 1917 nesly napi. stroje Hansa Brandenburg D.I 28.26 a28.30 natrupech bervend pnfiy (28.26 dva a 28.30 jeden), se Sirokim dervenllm pruhem na trupu s bilou dislici,,16" l6tal pod6tkem roku 1918 Phtinix D.I 328.33 (v bieznu byl letoun pieddn Flik 60J). Jednomistndletouny byly ve Feltre hojnE vyuZiv6ny, napi. v prfibEhu finora 1918 pouZivala Flik 16D Phttnixy D.I 328.17 nebo 328.19, s nimiz ldtali FP Lt. Hans Rucker, FP Stfw. Karl Ehret a FP Zgsf. Ferdinand Cerny. U Flik 8D slouZily v fnoru napi. Phcinixy 328.12 a 328.18, do jejichZ kokpiti usedali FP Offstv. Josef Cagasek a FP Offstv. Alfons Schiiller (11. 2. 1918 za letu s 328.18 utrpdl v souboji prfistiel bficha, stadil nouzovd piistSt, av5ak zemiel 24.2. na n6sledky zranEni), Flik 39D mdla k dispozici napi. 128.09 (24.2. s nfm byl sestielen Flzf. Korp. Josef Santler), u Flik 66D l€tal Phonix D.I 128.07 (Flzf' Fw. Ernst Dollag). V bieznu 1918 podnikly britskd jednotky v JiZnich Tyrolich v sektoru mezi Asiago a Canove ofenzivu s cilem dobyt dolomitskou ni4horni planinu Asiago. Ve5kerd britskd ritodn6 operace mEly smEiovat k pldnovand velkd ofenzivd pies ieku Piave. Stihadi z Feltre mdli nelehki rikol, kdyZ museli pod vrcholky Monte Cismon, Monte Tomba a Monte Grappa br6nit velkou ddst celdho jihotyrolskdho bojiStE.V oblasti se to jen hemZito italskfmi, britskfmi a francouzskimi letouny. Zejmdna italskd bombard6ry Caproni a rychl6 anglickd dvoumfstnd stroje Bristol F2B Fighter, piezdivand ,,Brisfit", neust6le itodily na rakousko-uherskdpozice. Iednim z cihi bylo pochopitelnd i samotnd letiitE Feltre, kter6 se stalo cilem spojeneckjch ndletri napi. 10. nebo 16. biezna. Setnina 60J byla b6hem biezna a dubna 1918 postupnE vyzbrojovdna letouny typu Aviatik D.I ,,Berg" sdrie ll5 (Lohner). Novd stihadky rovnEz dost6valy oznadeni dervenjmi pruhy s bfljmi pismeny za kokpitem. Minimi4lnE u Linkeho osobniho stroje 115.32 pak je na fotografifch ziejmd pfsmeno ,,L" s dervenou vjplni takd na centropl6nu horniho kifdla. Neni vyloudeno, Ze podobnE tomu bylo i ujinfch letount.

S teorii o bernjch pruzfch pied lety pfi5el uzntvan'i historik a autor knihy ,,Air Aces of the Austro-Hungarian Empire" Dr. Martin O'Connor, adkoliv napiftlad rakouskd sdruZeni Osterreichische Flugzeug Historiker ve svich publikacich pied i po O'ConnorovE teorii vZdy prezentovalo oznadeni letadel Flik 60J jako derven6! RovnEZ vllrobci modehi a obtiskt volili v piipad6 strojfr Fliegerkompagnie 60J Oberleutnanta Franka Linke-Crawforda radEji dernou variantu trupovjch pruhri. JenZe...po drikladn6j5im prozkoumiini t6matu se ukazuje, Ze v6rohodndjSije rozhodnEderven6!

Prvniho sestfelu Flik 60J na grappskd frontE v5ak nebylo dosaZeno na novdm ,,Bergu". 4. dubna 1918 r6no se dtvefice Phdnixri D.I plnici funkci stihacfho doprovodu v prostoru Cismon a Brenta, pod vedenim polnfho pilota Offstv. Kurta Grubera, dostala nad Primolano do potybky se dvEma flighty stroji Sopwith Camel. Gruber stadil jednoho ritodnika sestfelit (ieho 11. posledni potvrzen6 vitEzstvi)r), vzdpdtibyl ale s6m zasypiin smrtonosnou palbou jindho ,,Velblouda". Phdnix 228.24 ,,G* potd se zborcenymi nosnfmi plochami narazil do zemd - Offstv. Gruber zahynul. Setnina 60J tak kromE sestielti zaznamenalai bolestnou ztr6tu. Podle britskjch zSznami se souboje zridastnili piloti 66. squadrony RAF, kterfm byla piizniina celkem tfi vitEzstvf. PiemoZitelem rakouskdho esa se s nejvEt5i pravdEpodobnosti stal nEkdo z trojice Capt Francis Stanley Symondson,jenZ mEl u Cismon na iece Brenta v 9:15 poslat k zemi ,,Albatros D'V" (eho 4. vitdzstvi ze 13; Camel 87353 ,,bil6 L"), Lt Christopher McEvoy, kteri hldsil ,,Albatros D.trI destroyed in flames" pobliZ Cismon v 9:20 (eho druhf sestiel N. E. Row, jemuZ byl piiz celkovych deviti; Camel 87389 ,,bil6T*),a2lLtH. zn6n.,AlbatrosD.IfI crashedCismon 9:15" (Camel 85171).

Leteckd setnina 60J byla vytvoiena bEhem listopadu a prosince 1917. Koncem prosince byl jejim velitelem jmenovdn Feldpilot Oberleutnant Frank LinkeCrawford, stihaci eso Flik 41J s patndcti sestiely. Nov6 jednotka, vyzbrojend stihadkami domdci konstrukce Ph6nix D.I, byla umistEna ve vesnici Grigno ve Val Sugana najihotyrolskd frontE. Snimky Phrinixi Flik 60J zledna a rinora 1918 doklddaji, Ze stroje (nEkter6 dokonce je5tE bez kamufldZe v barvd materi6lu) uZ v td dobd byly oznadeny tmavjmi pruhy na trupu s biljmi pismeny, provedenimi formou obrysovd linky se stiedovfmi d6stmi v barvE pruhu, napi. ,,L", ,,G', ,,B", ,,H", ,,S", ,,T" (nebo ,J"), jeden stroj mdl pruh bez pfsmene. Jedinou vfjimku snad tvoiil dal5i letoun s oznadenim,,L", piidemZ pfsmeno m6lo tmavf pouze stied a lem. Tento Phcinix (foto viz Windsock Datafile 31, str. 8) je ale netypicki tak6 kresbou Zelezn'ich kiiZfi na discich kol (patrnE 5lo o Linkeho 228.14 nebo 228.16) a na pozdEjdfch

Na pohibu Offstv. Kurta Grubera 6. dubna 1918 ve Feltre vystavila Fliegerkompagnie 60J uZ svou novou vjzbroj. Na snimcfch jsou mimo jind zachyceny ,,Bergy" 115.32 ,,L* (Oblt. Frank Linke-Crawford), ,,R" (Lt.i.d.R. Alois Lt. Otto Stella), 115.30 ,,H" (Stfw. Albin Heidl), ,J" Rodlauer), ,,5* (.1t15.242, (Fw. Karl Teichmann), 115.34 ,,2* (Korp. SebastianZott). Na dal5ich fotografiich z dubna a kvEtna figuruji 115.05 ,,P" (Oblt. Frygies Pisk6), ,,W" (Zgsf. Oskar Wenzel), ,,H" (s jinjm typem kamufl6Zenez 115.30), 115.26 s pruhem bez pismene a minim6ln6 jeStd dal5i dva letouny s pruhem bez pismene.

snimcich uZ nefiguruje. Oznadeni setniny u K.u.k. Luftfahrtruppe vEtSinou urdoval jeji velitel. JiZ za sluZby u Flik 12 ldtal Oblt. Linke se stroji Hansa-BrandenburgD.I s pffdi v derven6 barvE. V tom pokradoval i na Albatrosech u Flik 41J, navfc byl zn6m pod piezdivkou ,,iervend hlava", podle dervend leteckd kukly. eervend, mimo jin6 takd vedle bild st6tni barva Rakouska, se navic v listopadu a prosinci 1917 stala ve formE pruhu na trupu ,jednotkovym" oznadenim Flik 41J (zhruba do konce roku 1917). Je tedy jen logickd, Ze u novd jednotky zvolil Linke-Crawford jako jeji velitel oznadeni ve svd oblibend barvd - a tou byla derven6.

V dubnu vySlo u 11. Armee v JiZn(ch Tyrolech, pod kterou spolu s dal5imijednotkami na jinfch letiStich2)uvedend jednotky spadaly, nafizeni, podle nEhoZ mdly bjt vSechny stihaci letouny triouZivandjako doprovodnd u diviznich (D) a pnizkumnllch (F) setnin odevzddny iistE stihac(m (J) setnin6m. BEhem dubna a kvEtna 1918 se na grappskd frontd formovala novd stihaci jednotka. Fliegerkompagnie 14, resp. 14D operovala do 24. 3. 1918 na ruskd frontd a bEhem svdho nasazenidosdhla v leteckjch soubojich 14 potvrzenfch vitEzstvi - tyto risp6chy ziejmd mimojin9 st6ly zarozhodnutim pietvofit setninu na stihaci. Velitelem byl jmenov6n veter6n z albdnskdfronty OberleutnantKiiroly Benedek. Setnina sfdlila od2g.biezna ve Fonzaso, odkud se 14. kvEtna 1918, jiz pfipraven6 k bojovdmu nasazeni,piesunula do Feltre. Vdt5inu letadel pievzala Flik 14J od pnizkumnfch setnin ve Feltre, evidentnd v n6vaznosti na dubnovj rozkaz u 1l Armee.

Sk6re Fliegerkompagnie 60J otevieli Oblt. Linke (228.16 ,,L") spolu s dal5im veterdnem a esem Flik 41J Stfw. Kurtem Gruberem (228.24,,G') 10' ledna 1918 sestielem italskdho dvoumistndho stroje SAML od 115'Squadriglia a stihaciho Nieuportu v oblasti Valstagna. Linke si piipsal svd 16. a 17. vit6zstvi, Gruber 6. a 7. Do poloviny biezna, kdy se setnina piesunula vice na vjchod na leti5tE Feltre, nach6zejici se tdm6i v sam6m centru tzv. grappskd fronty a nedaleko ieky Piavy, bylo na jejim kontd jiZ tiindct potvrzenich sestielfi - kromE Linkeho

6

RovndZ piloti jednomistnfch stroji byli od prfizkumnjch a diviznich jednotek pievelovdni ke stihacim setniniim. V pifpadE nov6 stihaci jednotky ve Feltre dokonce tvoiili jiZ zku5eni piloti doprovodnjch Phcinixri vdtSinu ldtajiciho person6lu setniny. Od Flik 8D se tak k Flik 14J dostali FP Fw. Emanuel Midka a FP Stfw. Josef Cagasek (do td doby 3 sestiely na italskd a ruskd frontE) a Ph6nixy 328.12, 328.18 a 328.31, od Flik 66D pii5el k Flik 14J Stfw. Karl Urban, ktery jiZ dosdhl dtyi vitEzstvfjako pilot dvoumfstnllch letounfi na ruskd frontE (u Flik 10), Moravan FP Fw. Severin Diimal (1 sestiel na ruskd front6 u privodni Flik 14) di Flzf. Korp. Josef Laczko, od Flik 16D byli k Flik 14J pieveleni FP Fw. Bauer a FP Fw. Ferdinand Cemy a napi. Phdnix D.I 328.19, a od Flik 39D FP Fw. Johann Malz, Zgsf . Josef Vratil a Phtjnix D.l328.26.3) K Flik 60J pieiel od setniny 66D Oblt. (Lt.?) Friedrich Baur, Oblt. JosefKretz (po vdlce piejmenov6n na J6zsef Mdtydsffy) byl pievelen od Flik 39D ke stihaci Flik 9J v Ospedaletto, a podobnE. Setnina 14J pievzala letouny od sousednich setnin ve Feltre vdetnd jejich oznadeni, pokud ndjakd m6ly. Ve druhd polovinE kvEtna pak piinejmen5fm n6kolik Ph6nixrijednotky neslo oznadeni shodnd s markingem, pouZivanjm najaie 1918 u Fliegerkompagnie 16D - Sirokf dervenj pruh za kokpitem s biljm pfsmenem, narozdil od letounri Flik 60J viak byla pismena kreslenajen Sirif bflou linkou, bez dervendho stiedu. U Flik 16D slouZil napi. takto oznadenf Phdnix D.I 328.19 ,,H", se kterfm se 10. kvEtna, tedy je5tE pied piichodem Flik 14J, dostal nad Feltre do souboje s italskjm letounem SIA Feldwebel Anton H
Benedekovfm ndstupcem na velitelsk6m postu Flik 14J se stal Oberleutnant Rudolf Stanger (nejmdnE dvd vitEzstvi) od Flik 56J, zrcrn! jiL z pod6tku v6lky jako ,,pilot z Przemyslu".6)Na pohibu Oblt. Benedeka provedl destnj prrilet Stfw. Urban ve svdm Phcinixu 228.79,viditelnd oznadendm Sirokjm bfljm pismenem ,,U" v pruhu za kokpitem (patrnE 5lo o jeden z Ph
Fliegerkompagnie 14J se do probihajicfch bojri zapojila 19. kvEtna 1918. Nad fdolim Brenta byl v 6 hodin a 15 minut zaznamen{n svaz asi 30 nepietelskych letadel, chystajici se bombardovat leti5td Feltre. V nejkratSim moZndm dase vzldtlo osm Phdnixijednotky pod velenfm Oblt. Benedeka a pies podetniprotivnikovu pievahu se vrhlo na spojeneckd letouny. Boj ve vzduchu skondil ristupem nepiritel a Flik 14J hl6sila 6tyii sestfelen6 letadla protivnika, z toho tii vitdzstvi byla oficidlnE potvrzena. Svfij p6tj a posledni sestfel ziskal toho dne v kokpitu Phtjnixu 228.19 Stfw Karl Urban, kdyZ pokoiil jednu ze stihadek (pravddpodobn6 Hanriot HD.l). Sudetskll NEmec Fw. Johann Malz s Ph
Jedinll sestiel bdhem dervna, kdy setnina provedla 76 operadnich letfi, mEl podle nEkterjch informaci ziskat 28.6. Oblt.i.d.R. Stefan Stec, jinak pilot Flik 3J od sousednijihotyrolsk6 10. Armee, kterj cca od 19. dervna do 4. dervence 1918 zaslaval u Flik 9J funkci zastupujiciho velitele. Vitdzstvi nad italskjm strojem bylo navic dosaZeno ve spolupr6ci se Stfw. Otto Fdrsterem od Flik 3J, takZe nebfvd Flik 9J vfibec piiditdno. S velkou ofenzivou na PiavE nakonec Spojence rakousko-uhersk6 monarchie piedbEhla. Priipravy na jeden z poslednich riderfi mocndistvi v5ak neuSly leteckjmjednotk6m protivnfta. Jednou z akci, jak ritok odddlit, byl napi. 30. kvdtna 1918 nr4letpEtatiiceti Camehi 28., 45. a 66. squadrony RAF na rakouskd pozice v severni E6stiVal d'Assa. Britskd stfhadky svrhly z minim6lnf vj5ky tunu bomb a vyp6lily dev6t tisic nr4bojri! 14. dervna v5ak mohli Britovd na zdkladd leteckjch snimkri z ploiiny Asiago uZ jen konstatovat, Ze rakouskd piipravy k ofenzivd jsou u konce. Dvd jihotyrolskd armddy sdruZendv ,,HeeresgruppeConrad" mEly v polovinE dervna k dispozici n6sledujici leteckd jednotky: 11. Armee 14 setnin (Flik 8D, 16D,21D,24D,39D,45D,48D,66D, Flik 9J, 14J,55J,60J,Flik 1lF a 15F) plus 8 baterii protiletadlov6ho ddlostielectva, sousedni 10. Armee 7 leteckjch setnin (Flik 17D, 23D,54D,73D, Flik l0F, 27F a Flik 3J) plus 8 baterii Flaku. V dasnfch rannich hodindch 15. dervna 1918 vyrazily rakouskd oddfly vpied po celd ddlce fronty od Val d'Astico v JiZnich Tyrolech po z6hyb Piavy a potd pies pravj bieh ieky po celd jeji d6lce aZ k moii a bEhem nEkolika dnri postoupily do hloubi italskdho rizemf. Fronta se posunula aZ k Ben6tk6m. Dedtivd pobasi vlak na iece Piave zprisobilo z6plavy, kterd pak spolu s nedostatkem potravin, munice a dal5iho logistickdho zabezpedeniu rychle postupujicfch jednotek nakonec piivodily nefspEch rideru. Rakousko-uher5ti vojdci pojmenovali ritok ,,hladovou ofenzivou". Ne zcelabezv!'znamnou roli v obratu situace pak hnilo italsk6 letectvo s podporou jednotek britskd Royal Air Force. Spojeneckd bombarddry a stihadky podnikaly vytrvald ftoky na piemostEni rozvodndnd ieky a rakouskd z6sobovaci lodE. Boje se rozhoiely 7e1m6nao mosty. 25. (ervna zapodal pod tlakem italskd (a britskd) protiofenzivy ristup c. a k. jednotek a do 6. dervence byly rakousko-uherskd iltvary zatlaaenyzpEtza Piavu. Prvniho dne ofenzivy, 15. dervna, byl v kokpitu Ph
Ukolem Flik 14J byl takd stihaci doprovod prfizkumnjch letounri ve Feltre. Napi. hned niisledujicihodne,20. kvEtna 1918, doprovdzeloSestletouni Flik 14J fotopnizkumnf Hansa Brandenburg 369.15 od Flik 66D. S Phcinixem D.I 328.31 let1l Fw. Midka, s 328.26 Fw. Malz, s 328.19 Fw. Bauer s 328.12 Fw. Schergenhofer,s 228.19 Stfw. Urban a se 128.19 Zgsf . Yratil. Pnizkumnll Brandenburg s os6dkou FP Zgsf . Heinrich Jirasek a BO Oblt.i.d.R. Albert Schmidt se vr6til v poir4dku na vlastni leti5td.

U sousedni setniny d. 60J byl tdhoZ dne sestielen azranln Friedrich Baur. Dal5i z pilotfr Linkeho jednotky, Lt. Otto Stella, se 15. dervna podle madarskjch

7

zdznamt dostal nad Cismon do souboje s letouny protivnfta, z rlichL mEl jednoho sestielit (ofici61nd nepotvrzeno), avlak s6m byl zasaLena pfi nouzov6m piistdni svrij Phdnix D.I ,,S" pievrhl. Archivni dokumenty dopliluji' Ze Stella ritodil na nepiStelski letoun, mEl viak piili5 vysokd ot6dky motoru, coz zpfisobilo prfistiel vlastni vrtule, vyosenf motoru a zbotceni diisti nosnd plochy jeho Phdnixu D.I 328.15. Pravd6podobnEza iizenim Phdnixu D.lla 422.04 se 19. dervna nad Monte Pertica utkal se ,,stihacim Sopwithem" Stfw Albin Heidl. Protivnft byl sestielen mezi vlastnimi a nepfdtelskymi liniemi (Heidlovo 4., poslednf potvrzen6vi6zstvi). O dva dny pozdEji zahynul pilot Flik 60J Oberleutnant in der Reserve Karl Freiherr von Westenholz (pievelenf pod6tkem dervna od Flik 68J). Bdhem souboje s britskimi stihadkami sejeho Phdnix (ziejm6 D.II) ziitil u Rocca. Podle hl{Seni mohlo za tragddii nedostatedndpevn6 ukotveni pohonnd jednotky v motorovdm loZi. Stihadi Flik 14J a 60J se takd od 23. dervna po ndkolik dni podileli na ochran6 mostri pies Piavu. Prvnfho dne hlidkovrlni pieddasn6ukondil FP Rodlauer,jenZ kvrili poruSena motoru musel se svym stro1em122.23 nouzovE piist6t na leti5ti v Pianzano. V prribEhu dervna se stihadim Flik 60J podaiilo dosdhnout celkem Etyi potvrzenfch vitdzstvi, z nichL kromd Heidla byla ostatni tii pfizn6na veliteli setniny Oblt. Linkemu - vSechna zaznamenalv kokpitu Aviatiku D.I 115.32, a to l. 6.' 15.6. a2l.6. 1918. Ndkterd z dosud zmin6nfch sestiehi setniny viak byly vybojov6ny za ridasti dal3ich pilotri, aviak narozdil od piedeSldpraxe z roku 1917 jim nebyly oficirilnd potvrzeny, nebof od pod6tku roku 1918 platilo po SestaZ osm mdsicri (rozdiln6 u jednotlivllch jednotek) v rakousko-uherskdm letectvu pravidlo, podle kter6ho byl sestieleni letoun protivnikazapotitdvdn na konto pouze jedindho vitdze - jenL nejvdtSi mErou piispdl k p6du nepiitele. V prfibdhu ldta se systdm uzndv6ni sestielfi opdt vrdtil do starich koleji. N6kterfm pilotrim tak byly ,,zpEtn6" zapolitlny sestiely z tohoto obdobi, adkoliv jejich jmdna nefigurovala v ofici6lnich hlisenich. Na tiech vftdzstvi setniny se timto zpfisobem v kvEtnu a dervnu 1918 podilel Lt.i.d.R. Alois Rodlauer (eho 1.-3. sesfel; v kvEtnu ldtal rovnEZ s typem Aviatik D.I), neZ byl 9. dervence pievelen k Flik 9J. Nemdn6 urputnd boje jako nad samotnou Piavou se za tELki'ch ztr6t odebrdvaly ve vzdu5ndm prostoru jihotyrolsk6 d6sti italsk6 fronty. 19. dervna se SestAlbatrosri Flik 9J pod vedenfm Hptm. Purma stfedo se tiemi Camely 45. squadrony RAF. Pro novou stihaci setninu znamenal boj nad Val d'Assa totdlni katastrofu' Fw. Meissner (153.47) aZgsf.Franz Curda (153.71)padli, ostatnidtyii letouny byly zasaLeny(mj. 153.187, pilot Lt. Alfred Heissenberger; I sestiel jako pozorovatel Flik 6). Capt C.E. Howell hlisil 2 letouny znideny (10' a 11. sestiel z 19; Camel D9394), Lt J.H. Dewhirst 3 znid,eny(4.-6' sestiel ze 7; Camel D1910) a Lt C.H. Masters I zniden a I ,,out of control" (3. a 4' vitdzstvi z 8; Camel D1974). ,,Kette"?)Albatrosfi Flik 9J doprovi4zela7. dervence Hansa Brandenburg 169'68 od Flik 45D (pilot Stfw. Adalbert von Geller a pozorovatel Oblt. Otto Haas). V souboji s nepiritelskl?mi stihadkami pfibliZnd v t hodin byl nejprve sestielen Brandenburg - os6dka nepieZila, v troskiich doprovodndho Albatrosu 153.240 potd zahynul (bdhem sv6ho osmdho operadniho letu) Zugsftihrer Oswald Bierlotter. Zgsf. (Korp.?) Franz Pensl byl zrandn do ramene, piesto v5ak dokilzal v poi6dku s Oeffagem D.III 153.98 nouzovd pfistdt na letiSti Ospedaletto, kde hldsil souboj se ,,dtyimi stroji Sopwith". Ve skutednosti 5lo o dvojici italsk:lch Hanriotfi 76" Squadriglia, pilotovanilch Tenente Silvio Scaronim Qeho24. a 25. potvrzend vit6zstvi z celkov'ich26) a SergenteRomolo Ticconim (piipsal si svtj 4. potvrzen'! sestiel z 6). Bdhem tdhoz letu jeStE Scaroni pomohl SergenteRaimondo Di Loretovi donutit k pfist6ni na leti5ti Casoni Phijnix D.I 128.19 (sestiel potvrzen pouze Di Loretovi). Pilot Phtjnixu Zugsfiihrer Josef Laczko od leteckd setniny d. 14J padl do zajeti. ZnaEnEkontroverznfho stietu se Fliegerkompagnie 14J a patrnE i 60J zfdastnila 12. bervence 1918. Takd v tomto souboji figuroval Silvio Scaroni. Tentokr6t se vSak role nakonec vymEnily a italskf stihad byl po boji s piesilou rakousko-uherskjch stihacich letounri, v nEmZsi piipsaljedno potvrzend (posledni' 26') ajedno nepotvrzend vitdzstvi, ve sv6m Hanriotu HD.l e. 751'7 sestielen a tdLce zrandn - do konce vdlky uZ se k bojovdmu l6t6ni nevrdtil' Podle spojeneckjch ddajfi do5lo nad Monte Tomba a Feltre onoho rdna k potydce, pii niZ mEla dtvefice, resp. dvojice Itahi a dvojice Britt sestielit deset letadel z celkovych patndctil Je oti4zkou,zda byl takovll podet stihacich pilotfi z Feltre vtibec schopen vzldtnout. V rivahu by krom6 Flik 14J a 60J napi. p|ichdzely je5t6 ,,Photoeinsitzery" od setniny d. 39, novd vyzbrojendjako Flik 39P' Bez zajimavosti ani neni, Ze Oblt. Linke-Crawford se v td dobd nach6zelna srovndvacich testech novych stihacich typfi a prototypfi v Aspern - od 9. do | 3. dervencel9 I 8.8)

vlim jako Skolni stroje, a Flik 60J uvridElaPhcinixy D.IVIIa sdrif 122'322 a422. Vjjimku pak tvoiil Linkeho ,,Berg" 115.32. Fliegerkompagnie 9J piiSla 18. dervence bEhem doprovodndho letu o dal5i dva Albatrosy, kdyZ na rakouskou formaci u Ronchi podle zndm6ho sc6niiie zaftodil flight Camehi. S hoiicim Oeffagem 153.180 u Gallio nouzovE piistdl Flugzeugfiihrer Korp. Ldszl6 Harangozo (eho Sestnilcti operadni vzlet) a kr6tce nato podlehl utrpEnfm zranEnim. Druhf letoun, 153.252, byl hl65en jako nezvEstny - po boji zmizel nad Asiago. NEkterd anglickd zdroje dopliluji, Ze spadl u Monte Baldo, Feldpilot Fw Walter Langthaler zahynul' Jeho piemoZitelem byl pravdEpodobnE Camel 82363 Capt Harry Kinga Goodeho od 66. squadrony RAF (Goode ziskal celkem l5 sesfeli, toto byl jeho druhy). dtyii stihaci setniny 11. Armee v JiZnich Tyrolech mdly k 20' dervenci na dvaasedmdesdtletadel (po osmn6cti najednotku!; oproti piedchdzejicim obdobim piimo idei4lni stav) pouhllch 16 sluZbyschopnich pilotri'.. Velitel Flik 9J (Ospedaletto) Hptm. Ludwig Purm hl6sil SestsluZbyschopnich pilotri' jednoho nemocndho, Oblt. Rudolf Stanger- Flik 14J (Feltre) Sestpilotri, Hptm. Josef von Maier - Flik 55J (Pergine) po zIriltlch ien tii piloty, av5ak jiz pievelend k Flik 9J (setnina 55J ukondila jako bojovd jednotka v polovinE dervence 1918 svou 6innost, byla pietvoiena na Skolu stihacich pilott a ve stavu mEla nadi4lejen 9 pilotnich Zekfi), Oblt. Frank Linke - Flik 60J (Feltre) hl6sil dtyii sluZbyschopn6 piloty a jednoho nemocndho. Od Flik 55J pielli k Flik 9J na z{kladE rozkant ze 16. dervence polni piloti Fw. Josef Schreier, Zgsf. Wilhelm Holzer a Korp. Otto Kullas, a to pravdEpodobnEi se svimi letouny (minim6lnE se to tikalo napi. Phdnixu D)11122.05 FP Kullase). Nutno je5tE pilpomenout, Ze setniny 9I a l4J provdd6lypiedevSimstihacizajiStEnipnizkumnim letounfim. Formace Ph6nixri Flik 60J se 20. bervence rdno stietla se skupinou Camehi 45. squadrony RAF. V souboji s jednim Sopwithem nad Monte Cosen padl v kokpitu Phdnixu D.II 122.18 polnf pilot Fw Heinrich Mayrlbaurl (3 potvrzenii vitEzstvi u pfedchozich setnin 41J a 45D), nad Monte Casole byl v plamenech sestfelen Oblt.i.d.R. Istviin Szab6 von Bartfa. Dva znidend ',Albatrosy D.V" vllchodnE od Feltre hl6sil toho dne v 7 .20 Lt M.R. James (Camel D8211; 4' a 5' vitEzstvi z 11), ,,Alb. D.V" a ,,Alb. D.Itr", oba ,destroyed", hl6sil jihovfchodnE a vjchodnE od Feltre ve stejnou dobu takd Lt F.S' Bowles (Sopwith 85181' 3. a 4. sestiet z 5). Jedno vitEzstvi bylo 29. detvence potvrzeno veliteli setniny 60J Oblt. Linkemu, kteri v5ak opEt letEl s Aviatikem 115.32 - k zemi poslal Bristol F2B C990 ,,H". Slo o jeho posledni 27. sestiel a z6rovei posledni, dvaadvac6td potvrzen6 vitEzstvi Fliegerkompagnie 60J' 31. ddrvence 1918 v 8.25 hodin vzl6tl Oblt. Frank Linke-Crawford z polniho letiStEFeltre spolu se Stfw. Heidlem (Phtinix D.tra 422.04), Fw. Teichmannem (?) a Zgsf . Acsem (Phiinix D.II 122.17). Po piibliZnE prilhodinovdm letu nad italskllmi pozicemi doslo ke sfetu s formaci tff stihadek Sopwith Camel ze stavu 45. squadrony RAF, vedend Capt JamesemCottlem, ke kterjm se bEhem urputn6ho boje piidaly jeitE dva italskd Hanrioty HD.l ze stavu 81" Squadriglia, pilotovand SergenteCiampittim a Caporale Aldo Astolfim' Linkeho ,,Berg" se v5ak po zborceni potahu horniho Kidla dostal do vivrtky, kterou se mu jen jakoby z6zrakem podafilo je5tE na chvili vyrovnat. Krdtce na to byla palbou Hanriotfi zasaZenapalivovd n6drZ ochromen6ho stroje, kteri se zfitil v plamenech k zemi pobliZ mdstedkaGuia, vichodnE od Valdobiadene. Na poddtku souboje byl takd zasaLenPhistixZgsf. Josefa Acse, jemuZ se viak s po5kozenfm strojem podaiilo piist6t (pfipsrin na konto Cottlemu jako 4. vitEzstvi z celkovlch 13). Bdhem Linkeho pohibu svrhli letci RAF na znameni svd ricty na leti5tE smutedni vEnec. Smrti sv6ho velitele prakticky piestala slavnd, ale ztt{tami zdecimovand setnina existovat a zblvajici piloti s letouny byli posldzevEt5inourozd6leni mezi Flik 14J a 9J.') Albatrosy D.trI Oeffag Fliegerkompagnie 9J v Ospedaletto nesly bEhem ldta marking v podobEbiljch Eisel na kflovce, napi. ,,2", ,]2, ,,14*,,,18*- eislici ,,19" byl ale kupiikladu oznabenAviatik D.I (Th) 101.12, se kterfm l6tal mimo jind Hptm. Purm.ro)Piinejmenlim v piipad6 Albatrosi viak byly dislice rozli5ovacim oznadenim jiZ u piedchozi jednotky, Flik 55J.rr)TEZko piesnd stanovit, od kdy pouZivala setnina takd ozna(eni bilimi pismeny v dervenjch pruzich, zda jiL od dervence, kdy byl k jednotce piiddlen Lt.i.d.R. Rodlauer od Flik 60J' nebo aZ se zdEdEnimi Phdnixy po setnind Oblt. Linke-Crawforda. Jistdje ale to, Le(ewend pruhy za kokpitem s pismeny mdly u Flik 9J pouze stihadky Phdnix D.II|IIa. Klasickfm piftladem letounu zddddndhopo Flik 60J mtiZe bft bivali Linkeho Phtjnix D.II 122.01 ,,L*, v jehoZ kokpitu se nechal vyfotografovat Korp. Karl Linner - 8. srpna 1918 v5ak zahynul v trosk6ch pr6vEtohoto stroje. Korp. Linner a Fw. Johann Pinkalsky (Phiinix D.II 222.12) byli toho dne soud6sti preventivniho hlidkovdni nad rakouskimi leti5ti kvrili nev5tdvEcisaie Karla u jednotek. Nad Levico byli napadeni trojici Bristohi F2B od 139. squadrony RAF, vedenou Capt Sydney Dalrymplem s pozorovatelem-stielcem 2/Lt H. Baldwinem' Jeden z Phijnixfi padl za obdf palbE pilota vedoucfho,Brisfitu" D8084 "bild S"' druhi byl zasaLenstielcem (Capt Dalrymple si piipsal 2. a3. vitezst'ri z konednich 5, H. Baldwin pravddpodobnE 1. a 2. sestiel) - rovndZ Fw. Pinkalski padl.

Capt Howell od 45. sq. RAF m6l v inkriminovandm boji zlikvidovat 5 nepi6telsklich stihadek (eho 12. - 16. potvrzenf sestiel; Camel D9394) ajeho "dfslo" Lt Alan Rice-Oxley dvE (eho l. a 2. vitdzstvi; Camel D8240). Potvrzend vitEzstvi si pfipsal rovnEZ pilot stihaciho Spiau St" Squadriglia SergenteCesare Magistrini (eho posledni potvrzeny sestiel ze 5esti). Britskd h165enipiizn6vaji' Ze Rice-Oxleyho Camel byl bEhem boje takd zasaLen,pilot viak vyv6zlbez zran6ni. Na rakouskd stran6 sk6roval minimdlnE Zugsfiihrer Josef Vratil od Flik 14J v Phtinixu D.I, kterf identifikoval svou obEf jako ,,Englisher Kampfapparat", s nejv6tii pravdEpodobnosti5lo vSak o Scaroniho Hanriot.

Na fotografiich Flik 9J z druhd poloviny l6ta 1918 figuruji vedle Albatrosi napi. Phtinixy D.IVIIa s pismeny ,,R", ,,M", ,,E". Podle nEkterich zdrojfi v5ak existoval i letoun ,,P", 10. zali je pak datovdn snimek Phdnixu D.ll 122.12 ',5" Fw Josefa Schreiera (pofizen'i zielmd o nEco diive), ato jiL s novfm visostnfm

K 16. dervenci 1918 mdla setnina 9J ve vjzbroji Albatrosy sdrie 153, ale jiZ takd Phdnixy D.IUIIa sdrii 122 a 422, Fliegerkompagnie 14J Ph
8

oznadenim triimovjmi kiiLi, zav6dEn!,mv rakousko-uherskdm letectvu od srpna. Je velmi pravd6podobnd, Ze 5lo takd o stihadku pfivodn6 ze sravu Flik 60J. Cennd svddectvi o oznadeni u Flik 9J po sobEzanechal takd Lt. Alfred Heissenberger, kte4l se nechal ndkolikrdt vyfotografovat se svjm Phtinixem D.II, zprvu oznadenfm pismenem ,,H" na trupu i centropldnu horniho kiidla. Tento letoun v5ak po zm6nd vfsostndho oznadeni na trdmovd KiZe nesl velmi pest4l marking - trupovd pismeno bylo piemalov6no a vymdnEno za ,,T", zatimco na homfm kiidle zfistalo ,,H", na dolnim kiidle byly aplikovriny trdmov6 kiiZe v novfch piedepsanfch pozicich na koncich kifdel a ZelezndkiiZe odstrandny,na smErovce byl z pfivodniho KiZe vytvoien nestandardni triimovf kifZ a na homfm kiidle zistaly Lelezn6.kiiZe v privodnim umfstEni. Velitelstvf 11. Armee uv6dElo k 16.8.1918 srav piloti stihacich leteckych setnin: Flik 55J i.6dn!,pilot, Flik 9J tii piloti, Flik 14J jedendct pilotfi, Flik 60J Lddn! pilot. Mezi piloty setniny 60J, piiddlenfmi v srpnu 1918 k Flik 14J, byli Stfw. Heidl a Fw. Teichmann. B6hem letu spolednEs Heidlem 22. srpna donutil Feldwebel Karl Teichmann v kokpitu Phdnixu D.Ila 422.3O po boji nad Monte Asolone k nouzov6mu pfist6ni Bristol F2B D8075 'bfleL" od 139. sq. RAF. Lt N. E. Gwyer a 2lLrT. R. Hilton padli do zajeti, jejich leroun pozdEji dostal rakouskd oznadeni 00.75 (resp. 75) a jsou zn6my jeho snimky z letiltd Casarsa. Pro Teichmanna to bylo posledni, p6td potvrzend vit6zstvi. Fliegerkompagnie 14J bojovala se stihadkami Phcinix D.II-IIa aZ do konce vdlky. V kokpitu jednoho z jejich Phdnixri napi. 15. ztii 7918 padl FP Zgsf. Ludwig Thaler, bjvalj pilot Flik 56J a 68J. Koncem zfii l9l8 byl vyd6n rozkaz, podle kterdho mEla b)tt Flik 14J spolu s Flik 30J a Flik 60J zadlenEnado tzv. Jagdgeschwaderpfi Armeegruppe Belluno. Ke sjednoceni tEchto tiijednotek na letiSti San Giustina do5lo v pr&bEhu ffjna. Setnina d. 14J si pfipsala za dobu svdho nasazenicelkem 7 potvrzenjch vitdzstvi. Fliegerkompagnie 9J tvoiila od zdiiliijna 1918, spolu s obnovenou a Albatrosy D.III Oeffag vyzbrojenou Flik 55J, tzv. Jagdgeschwader 11. Armee. I pies ve5ker6, ztr{ty nakonec dos6hlajednotka dvou sestiehi, a to dfty lineckdmu rod6ku Lt.i.d.R. Aloisi Rodlauerovi. Z4nnamy o dinnosti setniny z konce vi4lky se Zel nedochovaly, av5ak je znilm dokument, kterfm velitel Hptm. Ludwig purm potvrzuje, Ze Rodlauer (a tim i Flik 9J) ve druhd polovind iijna 1918 ziskal dvE potvrzenii vitdzstvi. S6m Rodlauer byl koncem iijna v souboji sestielen a zrandn a posledni dny vdlky str6vil v polni nemocnici Borgo. Fliegerkompagnie 9J byla rozpu5tEnav Brixenu (italsky Bressanone).Na tomto leti5ti skondilo svou karidru mnoho letadel vice rakousko-uherskfch leteckych setnin jihotyrolskd fronty. Fotografie dokumentuji letouny po ndjezdech ,,lovci suvenjni", kteii z nich odiezdvali a vymontovdvali co se dalo, piedev5im vysostn6 a tovilrni oznadeni. Na povdlednjch fotografiich vrakovistd v Brixenu mriZeme vidEt ndkolik strojri Flik 9J typu Phdnix i Albatros D.llL Zajimavj je vicek6t publikovanf snfmek Phcinixu D.tr,,T", o nEmZ se v6t5inou v popiskdch dodteme, Ze jde o Teichmannfiv 422.30 od Flik 14J. Stroj ,,T" z Brixenu v5ak zcela jistE nenf identickll s Teichmannovjm Ph
Napi. Pergine, [,evico, Ospedaletto.

3)

Phttnix 328.26 mEl na trupu kresbu lebky a zWiLenlch hnritfi. S podobnjm motivem, resp. s piriitskou vlajkou na Albatrosu D.III (Oef.153.30 ldral Oblt. Benedek uZ u Flik 6F v Albr{nii. Je moZnd, Ze mohlo jit o osobni oznaleni velitele Flik l4J.

4)

Tito letci slouZili v l6tE a na podzim 1917 u provizorni stihacijednotky ,,Alarm - Bereitschaft Pergine", sloZendpr6v6 z doprovodnllch pilotri setnin

6)

Bdhem tdto akce zahynul bjvalj piislu5nft Flik 14J a leteckd eso Stfw Karl Urban, pievelenll od dervence k Fliegerarsenalu jako zku5ebni pilot. 12.7.1918 v 8.30 se zfftil z vflky 1500 metrfr, kdyZ se pokou5el o piedvedeni piemetu s prototypem Phdnix2O.22.

9)

Jednou z vjjimek byl napi. Fw. Josef Acs, kterj se v zdii 1918 ridastnil druhdho nasazeniFlik 55J - padl 14.9. v kokpitu Albatrosl253.72.

10) Jednotka mEla ve stavujen ndkolik letounri sdrie 101 (minimflnd dva), sousednf fotoprfizkumn6 Fliegerkompagnie 31P, nasazen6 v Ospedaletto od dervence 1918, jimi pak byla vyzbrojena kompletnd. l1) Ve druhd polovinE dervence mohly piichr{zet v fvahu napi. letouny 153.40, 153.87,153.98,153.102. Prameny a literatura: - Sbfrky Technickdho muzea v Brnd - Sbirka autora - Bericht iiber die Flugtiitigkeit vom 16. bis 30. Juni 1918, sbirka JanaZahillky - Gerald Penz, Die K.u.k. Fliegerkompagnien und deren Flugfelder an der Grappa-Front 1917/1918,In: Eagles and Lions, Open-AirMuseum of Mount Grappa,200,6 - Peter Schiemer, Die Oeffag Albatros Jagdflugzeugeder k.u.k. LFT, Weishaupt Verlag, Graz, 1984 - Dr. Martin O'Connor, Air Aces of the Austro-Hungarian Empire 19lzl,-1918, Flying Machines Press,Mountain View, 1994 - Grosz, Haddow, Schiemer, Austro-Hungarian Army Aircraft of World War One, Flying Machines Press,Mountain View, 1993 - Ernst Peter, Die k.u.k. Luftschiffer- und Fliegertruppe Osterreich-Ungarns. Motorbuch Verlag, Stuttgart, 1981 - Franks, Guest, Alegi, Above the Warfronts, Grub Street, London, 1997 - Trevor Henshaw, The Sky their Battlefield, Grub Street, London, 1995 - Shores,Franks, Guest, Above the Trencheswith Supplement, Grub Street,London, 1996 - Cross and Cockade Journal, nizn6 disla - Phtinix D.I, Windsock Datafile 31 - Chaz Bowyer, Bristol F2B Fighter - King of Two-Seaters,Ian Allan, London, 1985 - HPM 11/96 - Militaria 1/96 - Karl Meindl, Luftsiege der k.u.k. Luftfahrtruppen, RussischeFront 19I+1916, RussischeFront 1917-1918, OFH Sonderheft 28. OFH Sonderheft 29 - Hauke, Schroeder, T
F1zf. Zgsf. Oskar Wenzel b6hem zku5ebniho lefi dne 23.4.19I 8 zavadil o vrchol stromu a zfftil se. Piid nepieZil. Vrak jeho Aviatiku D.I ,,W" 115.19po piemistEni na leti5t6 Feltre, Flik 60J. str.46: Ph
21D,24D a 48D, a to aZ do piichodu Flik 55J koncem fijna. 5)

Formace, obvykle tii aZ dtyidlenn6.

8)

Piloti Flik 60J pied svfmi Phdnixy D.I v kvEtnu 1918 na letiSti ve Feltre. itvrtj zleva stoji Stfw. Albin Heidl, pAty Fw Karl Teichmann. Vpravo Ph
Pozndmky: 1) Britskd stihacijednotky viak toho dne nehli4silyi6dn€,ztrdty. 2)

7)

Bud mohlo jft o Sopwith Camel nebo italskf Hanriot HD. l, kterf bjval jako ,,Sopwith" zcela bELnEmylnd oznadov6n.

S Phcinixem D.I328.26 dosiihl Fw. Johann Malz 19. kvdtna 1918 bEhem prvniho stietnuti Fliegerkompagnie 14 s nepiftelem po piezbrojeni na ,,Jagd" setninu jeden potvrzenll ajeden nepotvrzeni sestfel.

Pevnst Przemysl padla po vyhladovEni v bieznu 1915 a zp1t byla dobyta v dervnu tdhoZ roku. Pied p6dem obleZendpevnosti provridElo nEkolik letcri zSsobov6nildky a zajiSdovalopo5tu. Posledni, kdo z Przemyslu odstartoval a ukondil tak prvni,,leteckf most" v d6jindch, byl pr6vE Stanger.

str. 48: ,,Flugzeughuldigung bei Begriibniss d. Oblt. Benedek" (Letoun vzdAvajici dest

9

Cagasek celkem 9 vyznarnen{ni a detnd pochvaly od veleni a dosdhl nejvy55i moZnd poddristojnickd hodnosti Offizierstellvertreter. V kvdtnu 1918 byl pievelen ke stihaci Flik 14J a rovnEZ u tdto jednotky se pln6 osvEddil.

pfi pohibu Oblt. Benedeka). Tak komentuje popiska na origindlnim snfmku z pozristalosti po Josefu Cagaskovi pnilet Phiinixu D.l 228.19 ,,U" nad Feltre bEhem pohibu velitele Flik 14J v kvEtnu 1918. Zaiizenirn letounu sedi pravd6podobnE Stfw. Karl Urban.

Na hornim snimku je Stfw. Josef Cagasek zachycen v kokpitu stihaciho letounu Ph
str. 49: Vjzbroj Fliegerkompagnie 14J v ldtE 1918, polnf letiStEFeltre' Phdnix D'I ,,bfl6 C" v Eervendm pruhu n6leZel Offstv. Josefu Cagaskovi (nejm6nE 3 vftdzstv|, ..W" Oblt. Franzi Wancurovi, D.I ,,U" Stfw. Karlu Urbanovi (5 vit6zstvi),328.19 ,,stylizovand M" Fw. Emanuelu Midkovi. str. 50: Pied Phtjnixem D.I ,,K" ve Feltre p6zuji v ldtE 1918 piloti-poddistojnici Flik 14J, prvni zleva Offstv. Josef Cagasek.

na str. 50). Po v61ceJosef Cagasek vstoupil do novd budovandho polskdho letectva, kde se v iadlch 4.,6. a 8. Eskadry ridastnil bojri o vichodni hranice Polska s Ukrajinou a Polsko - sovEtskdvdlky.

str. 5 1: Korporal Karl Linner v kokpitu Phdnixu D.U l22.OI ,,L", Flik 9J, Ospedaletto, srpen 1918. Setnina stroj zdddila po Flik 60J. Linner zahynul v troskech letounu 8. srpna.

Velbloud

v Xt6lii

- 11. hvdfna

1918

str. 52:

str. 58:

Velitel Flik 9J Hauptmann Ludwig Purm pied letounem Ph
Sopwith F.l Camel platil na italskd front6 za velmi obdvandhoprotivnfta a v pffpadd jeho sestieleni za cen6nou kofist. Camel na tomto bojiSti tvoiil zhruba od listopadu 1917vlzbrojcelkemtiistihacichjednotek, ato28.,45' a66. squadrony RFC (od 1.4. 1918 RAF). Camely 28. sq. RAF se bdhem doprovodu dvoumistn6ho RE 8 od 34. squadrony 11. kvdtna 1918 dostaly do souboje se stihadkami protivnfta, kterd se pokusily prfizkumnj letoun sesfelit. Lt P. Wilson s 86363 ,,K" nr{rokoval vitEzstvi nad ,,Albatrosem D.V s pismenem ,,L" na trupu", jenZ v plamenech havaroval v 10.00 u Follina, dalSi ,,Albatros D" si piipisuje na konto Lt O.W Frayne - rovndZ v 10.00 nad Follina. Frayne (celkem 4 potvrzen6 vitEzstv| v5ak byl v souboji zasaLena s Camelem 85187 po spotiebovrini ve5kerdhopaliva havaroval pii nouzovdm piistrini aje zran6n. Tieti Camel, 82455 ,X", byl naposledy spatien v 10.05. Kanadskf pilot Lt E.G. Forder, ktet' v dubnu dasto ldtal spolednd se slavnjm esem Capt WG. Barkerem, zristal ,,missing in action".

str. 53: Lt. Alfred Heissenberger(nejmdnd I vitEzstvo v Phdnixu D.II ,,H" v Ospedaletto v l6tE 1918, Flik 9J. Je pravdEpodobnd,Ze takd tento letoun poch6zel privodnd ze sravu rozpu5tdn6Flik 60J, kde s nim mohl l6tat napi. Stfw. Albin Heidl. str. 54: Heissenberger ve svdm stroji v srpnu 1918 po zm6nE vfsostn€ho oznadeni na tr6movd kiiZe. Pismeno ,,H" bylo na trupu vymEnEno za ,,T" , na homfm Kidle vlak ztstalo nejen ptvodni ,,H", ale tak6 ieleznd WiLel Feldpilot Feldwebel Josef Schreier s mechanikem pied Ph
Jak ukazujf fotografie, Forder ve skutebnosti piistdl na letiSti Feltre, k demuZ ho v kokpitu Aviatiku DJ 115.32 ,,L" donutil velitel Flik 60J Oberleutnant Frank Linke-Crawford spolu s Fw Karlem Teichmannem (Aviatik 115.??,,T*). Vit6zslvi bylo oficidlnE potvrzeno pouze Linkemu jako jeho 23. sestiel. VftEzov€ zajatlmu britskdmu dtstojnftovi prokiz,ali tu dest sezni{mit jej na opl{tku se svou vfzbroji a pfipravili mu ve Feltre odbornou exkurzi s tlumo6enim do

str.55: Ph6nix D.tr ,,T" v jihotyrolskdm Brixenu (Bressanone)po uzavieni pifmEii, Iistopad 1918. Stroj nebyl zniden bdhem bojri, ate aL tzv. ,,lovci suvenyrfi", kteii odiez6vali kusy p16tna, zejmlna s visostnfm di tov6rnim oznadenim. lrtoun pravd6podobndprivodnE n6leZel Fw. Karlu Teichmannovi u Flik 60J, potd pieiel do stavu setniny 9J, kteli byla rozpu5tEnaprdvE v Brixenu. Zcela vpravo Albatros D.III sdrie 153 s dislem ,,2" nak'ilovce ze stavu Flik 9J.

anglidtiny!

Polnf leti5t6 Brixen obsadila italsk6 vojska 10. listopadu 1918. Po podStednim chaosu byly vraky letadel srovnilny do iad. Pfinejmen5im ddst na snimku zachycenjch stihadek poch6zi ze stavu Flik 9J. V 1ev6 iadd za sebou stoji Oeffagy D.trI 253.131, 153.99,dvaAlbatrosy sdrie253, Ph
D6le 1e zndmo, Ze toho dne musel kvrili odtrZeni ddsti potahu na kiidle pfistiit se svfm Aviatikem D.I 115.30 ,,H" pilot Flik 60J Stfw. Albin Heidl. Tak6 je tieba uv6st fakt, Ze brititf piloti dasto nespr6vnEidentifikovali svd protivnfty. Jako ,,Albatros D.V" byl napiiklad mylnE oznadov6nnejen Aviatik D.I, ale takd stihaci Phdnix D.I, D.II di D.IIa. Skutedn6Albatrosy D.Y resp. D.Va, mEly na italskd frontE ve v'jzbroji nEmeckd stihaci jednotky, kterd se viak jiZ 13. biezna 1918 piesunuly zpdt na zr4padnifrontu. Sopwith Camel Lt E. G. Fordera, donucenf k piist6ni na rakousko-uherskdm letiStive Feltre 11. kvEtna 1918. Dal5i snimek britskdho koiistniho letounu 82455 ,5". Zcela vpravo v bilich kalhotech stoji Oblt. Linke, vitEz leteckdho souboje. str. 59:

str. 56: Phdnix D.IIa 422.30 ,,T* Fw. Karla Teichmanna byl po vdlce vyfotografov6n v Hallu v Tyrolsku (nedaleko od Innsbrucku), kam se dostal pravdEpodobn6 bEhem evakuace z fronty. Teichmann s letounem dos1hl 22. srpna 1918 jako pilot Flik 14J svd posledni, 5. potvrzend vitEzstvi. Oblt. Frank Linke-Crawford, Feltre, kvdten/derven 1918. V pozadf uprostied stoji Phdnix D.[328.02,,J" Oblt.i.d.R. Fritze Janskyho. str. 57: Rada snimkri letount z Feltre od Flik 8D, l4J a 60J pochdzi z alba Josefa Cagaska (via Tomasz Kopariski, Warszawa). Offstv. Josef Cagasek pochr4zelz Pisku u Uhersk6ho HradiStE,ale bEhem sluZby na vjchodni frontE v roce 191'7se zamiloval v Halidi do mistni divky, se kterou se oZenil. Po skondeni sv6tovd v6lky se odstdhoval za manZelkou do Polska, diky demuZ bfv5 v literatuie dasto oznadovi4njako polskli pilot. Sv6 prvni potvrzen1 villzstvi ziskal CagaselquFlik 8 na italskd frontE v hodnosti Zugsfi.ihrer,kdyZ se 18. rinora 1916 podilel jako pilot dvoumistndho letounu na skupinovdm sestielu bombard6ru Caproni Cal d.703. Fliegerkompagnie 8 byla od srpna 1916 nasazenana ruskd frontE. TojiZ m6l Fw. Cagasek na kontE druhd vitEzstvf. fietiho sestielu dos6hl jiZ jako Stabsfeldwebel 23. iijna 1917 bdhem svdho detaimdnu u ndmeckdjednotky FA (A) 230 ve vichodni Halidi, u kterd se svllm stihacim Albatrosem D.III (Oefl doprov6zel dvoumistnd letouny od zi1ii do uzavieni piimCii7.l2.l9l7 , nadeZse vrdtil zpdt k Flik 8D. Setnina se pot6 od poloviny ledna 1918 nach6zelaop6t na italskd front6, tentokrdt v jeji grappskd diisti. Za svdho prisobeni u Flik 8(D)jako pnizkumni a doprovodnj pilot obdrZel

Came1B2455 byl vybaven motorem Clerget, lrtulf s malim kuZelem a pod trupem zdvbsnfky pro dtyii pEtadvacetilibrovd pumy typu Cooper. Britskd kokardy byly bile lemovrinyi zespodu. Protivnici Camehi, stroje Aviatik D.I leteckd setniny d. 60J na leti5ti ve Feltre 6. dubna 1918. Letouny 115.??,,T'a 115.30,,H" se piimo ridastnily boje s 28. squadronou RAF 11. kvEtna 1918. Zprava: 138.O7 - Skolni stroj bez vllzbroje, 115.34,Z*,,,T", 115.30,,H", ,,S", ,,R", pravdEpodobnE115.32 ,,L" a s n a d1 1 5 . 2 8 . str. 60: Feldpilot Oberleutnant Frank Linke-Crawford (27 + 1 vit6zstv|, velitel Flik 60J, na letiSti ve Feltre na jaie 1918. Vlevo ocas stihadky Phcinix D.I, v pozadi trupy letouni Aviatik D.I (Lo) ,,Berg" sdrie 115. Ne viechny Camely v It6lii pieZily. Fotografie pochilzi z alba Offstv' Josefa Cagaska,Flik l4J. Feltre. Pohled na pilotnf prostor Camelu s asymetrickym vfiezem - vpravo vEt5im.Tato fprava umoZiovala snadndj5i pfistup k mechanismu zi4vEruprav6ho kulometu a u Camehi na italskd frontE byla velmi dast6.Mezi kulomety je viddt uchyceni pro teleskopickj zamEiovab.

10

Kviafih

D.l s6rie

vym Sestiv6lcovjm motorem Austro Daimler o vllkonu 160 koni s vrtuli typu Knoller-Jilray.

138

str.61: Aviatik D.I ,,Berg" 138.07slouZil v zimd l9l7ll9l8 u Flik l5D (od biezna 15F) v Levico na jihotyrolskd frontE jako doprovod pnizkumnllch letadel. Letoun je vyzbrojen dvdma synchronizovanfmi kulomety, uloZenjmi poddl motoru, piidemi prav'j kulomet stiilel prodlouZenou hlavni skrz spodni cip chladide.

str.67: Snimky konverzi Aviatikt C.I na fotoprfizkumnd stihadky jsou pomErnEvz6cnd. Na zdbEru havarovandho 37.54 zl6ta 1918 je mimo jind vidEt, Ze stroj obdrZel namfsto privodniho jednoduch€ho krytu prostoru pozorovatele aerodynamicky tvarovanou o$rku hlavy pilota. Tento letoun byl ze stavu Flik 46P odepsdn aZ 27. z6ii 1918. KamufldZ vrchnich a bodnfch ploch tvoii vzor ,,Podzimni listi", spodni plochy ziejmE zristaly v barvd materidlu. KiiZe na hornim kifdle maji bilj lem, stejnEjako KiZ na smErovce.

N6vStEvagener6lniho inspektora K.u.k. Luftfahrtruppe arcivdvody Josefa Ferdinanda (druhj zleva) u Flik 15D v Levico. Aviatik 138.07 byljednotkou pouZiv6n do dubna 1918, neZ byl pieddn jako Skolni k Flik 60J do Feltre. str. 62:

SluZba ,,Photoeinsitzerpilota" byla nesmirnE n6rodnr{,kromd umEni poffdit kvalitni snimky musel klidkovat nejen pied stielbou ze zemE,ale zejmdnapied kulomety nepi6telsklich stihadek. Zgsf. Rudolf Kusterle se 8. dervna 1918 za letu sjednomistnfm fotopnizkumnfmAviatikem C.I (Lo) 114.17 dostal do potydky se Sopwithy Camel 28. squadrony RAF. V souboji se mu podaiilo u San Stino di Livenza sestielit letoun f,.B2316,,H". Jeho pilot,2tLt G. D. Mcleod, musel s poikozenjm Camelem nouzovE pfist6t za rakouskllmi liniemi a padl do zajeti. Kusterle v5ak neunikl palbd piesily nepfetelsk)rchstihadek a v boji padl.

Haviirie ,,Berga" 138.22 nEkdy na podzirt/v zimd 1917. Pilot Flik 42J Zgsf .Paul Jelinek (2 vitEzstvi, zahynul pii havdrii s Albatrosem D.m 10. prosince 1917) pdd tentokrat piezil bez zran6ni. Letoun je opatien kamuflfdi typu ,,podzimnf listf' na svdtldm podkladd. Flik 37P, San Lorenzo, ldto/podzim 1918. Na ,,Bergu" 138.56 p6zuji dva polStf piloti, Oblt. Stefan Bastyr (vlevo) a Oblt.i.d.R. Stanislaw Ritter von Jasiriski (vpravo). Jasir4skibyl u setniny Chefpilotem - zdstupcem velitele a v nepiitomnosti oficielnich velitelfi de facto vedl jednotku od dewna do zdii 1918. Na vrtuli je rozpoznatelnd logo vjrobce Knoller-Jdray.

Sopwith F.l Camel 82316 byl 28. squadronb RAF doddn 30.4.1918 a jii. ilvrtdho kvEtna v jeho kokpitu 2[LtMcLeod zaznamenal sestiel rakousko-uherskdho letounu. Podle britskdho hl6Seni byl Camel B2316 ,,H" naposledy spatien 8. dervna v 9.50 ve stiemhlavdm letu nad Pordenone.G. D. Mcleod, kterj ziskal u 28. squadrony v Itdlii dalSi dvd vitdzstvi na jinjch Camelech, byl do svd vlasti repatriovdn22.I.19 19.

Aviatik D.I 138.56, Flik 37P. Zakokpitem je vidEt kryr piistupovdho otvoru ke kameie, resp. fotoapardtu. str.63: Oblt. Stefan Bastyr pied fotopnizkumnfm Aviatikem 138.56, Flik 37P, ldto/podzim 1918.Bastyr slouZilujednotky od 12. dervnado 7. iijna 1918.

Erisfol F2E Fighter v XiZniehTyrolech str. 68:

fiviafih D.l (Lohner) sdrie 775 str.64: Se sedmi potvrzenSimisestiely nejrisp6SndjSiAviatik,,Berg" D.I - 115.32velitele Flik 60J Fp. Oblt. Franka Linke-Crawforda, leti5td Feltre, jaro/ldro 1918. Pruh na trupu letounu byl 6ervenf. Linke zahynul v tomto stroji 31. dervence 1918 v boji s italskymi Hanrioty po odtrZenf potahu nosnjch ploch. K jeho smrti tak zfejm6 vedla konstrukdnf vada Kidla. 115.01, prvni licendniAviatik D.I firmy Lohner. Snimek pochizi z alba Flik 9J, v kokpitu pravddpodobnd Oblt. Josef Kretz. Po vrilce slouZil Kretz (zmEnil si jmdno na J6zsef Mr{tydsffy) v madarskdm ruddm letectvu a v dervnu 1919 mu byl piizn6n sestiel deskoslovensk6ho letounu nad Gyiirem za letu s Aviatikem D.I sdrie 348. Hav6rie Flzf. Lt.i.d.R. Aloise Rodlauera (5 vit6zstvi) pii pieletu od Flip 7 k Flik 60J se zcela novfm D.I (Lo) 115.23, Marter ve Val Sugana (ridoli Sugana), 27.3.1918. Fotografie dokl6d6, Ze letouny sdrie 115 jiZ mEly standardnf iizeni pomoci ,,kniplu". str.65: 115.26 v hangdru Flik 60J, Feltre, kvdten 1918. Fp. Oblt. Frigyds Pisk6 musel 18.5.1918po odtrZenipotahukiidel nouzovdpiistdt se 115.26na vlastnim leti5ti. V pozadi letoun ,,T" Fw. Karla Teichmanna. Samovzniceni fosforovd munice! Doprovodnf ,,Berg" D.I 115.45, Flik 24D, letiStdPergine,8.6.1918.

Bristol F2B dislo D7966 ,,A" pievzala 139. squadrona RAF 16. srpna 1918, av5akjiZ o sedm dnf pozddji byl po souboji s velitelem Flik 3J Oblt. Friedrichem Navratilem po detn!'ch zAsazichdo motoru donucen k piistdni na rakousko-uherskdm letiSti v Gardolo (Navratilovo dev6td vit6zstvi). Osddka letounu, Lt C.E.G. Gill a Lt T. Newey, padla bez zranlni do zajeti. Letoun pozddji obdrZel rakouskd k6dovd oznadenf 00.83. Vit6z souboje 23. srpna 1918, Oberleutnant Friedrich Navratil, Gardolo, Flik 3J, ldto 1918. Prdvd za ffzenim tohoto svdho nejrispEdnEj5iho Albatrosu D.In (Oef 253.06 sed6l Navratil i zmfnEndho sronovdho dne. str. 69: 139. squadrona RAF byla zformov6na 3. dervence 1918 ve Villaverlajako stfhacf - prfizkumnd jednotka vyzbrojenr{ Bristoly F2B Fighter roz5iienimtzv. ,2" flightu 34. squadrony. Do konce v61ky zfskala 139. sq. celkem 27 potvnenjch sestieli, 7 vitdzstvf bylo h165enojako pravdEpodobnfch (,,out of control"). Jednotka byla rozpu5t6naroku 1919. Bristol F2B d. D8084 ,,5" v zdii 1918 ve Villaverla. Na krytu motoru je zieteln6 postavidka komika Charlie Chaplina, osobni oznadeni pilota Bristotu, jimL byl Capt Sydney Dalrymple (na snimku v kokpitu). Dalrymple zfskal celkem 5 vitdzstvi, ztoho 4 u 139. sq. Se strojem D8084 sestielil s pozorovatelem Lt H. Baldwinem 8. srpna 1918 Phdnixy DII 122.01a222.12 od Flik 9J.

Earevnd ilusfrace str. 70:

Phofoeinsitzeppilof Zugsliihrer Kudoll Kusferle str.66: Zugsfiihrer Rudolf Kusterle v kokpitu Aviatiku C.I 37.54 pravdEpodobndnEkdy podiltkem roku 1918, Fliegerkompagnie d. 46. Originr4lni popiska na rubu snimku zn6la: ,,Vzpomfnka z italskd fronty. iet. Rudolf Kusterle pied odletem na frontu."RudolfKusterlebyldrZitelemrakousko-uherskdhodiplomuFAId. l064 z 25.2.l9 I8, tt F1ik 46 slouZil jako,,Photoeinsitzerpilot". Jeho privodnEdvoumistn1l ,,Berg" byl v polnich podmink6ch piestavEn na jednomistnf fotopnizkumnj stfhacf aparr4t- Photoeinsitzer. V pozorovatelov6 prostoru byla nainstalovi4na kamera, resp. fotografickf piistroj, dievdnf obEZnj kruh pro kulomet pozorovatele byl demontovdn a zadni (,6st kokpitu piekryta odnfmatelnllm krytem. Vjzbroj stroje se tak zmen5ila na jeden nesynchronizovanll kulomet Schwarzlose, stfilejici Sikmo nad okruhem vrtule, se ziisobnikem nriboji v trupu za motorem. Kryt n6bojovdho pdsu vedouci nad Kidlo lze viddt vedle dal5ich detailfi na snfmku. U jednotky bylo takto piestavEno nEkolik Aviatikri C.I s6rii 37 a ll4 (z licendni produkce firmy Lohner). Setnina 46 byla od dervna do iijna 1917 nasazenana isonzskd frontd, piidemZ v srpnu a z{iibylapouiivr{na k pokadovacimu pilotnimu vllcviku stihadriv bojovfch podminkdch, od listopadu pak zasdhla do bojt jako prfizkumn6 jednotka Flik 46F (F = Fernauftliirungs). Po prvnich fsp6Snjch zkouSk6ch s fotopnizkumnymi jednomistnjmi letouny byla nakonec v fnoru 1918 pietvoiena na Photoaufkliirungskompagnii, Flik 46P, a postupnE vyzbrojov6na jiZ pouze stihadkami s kamerou na palubd. Pii tdLe piileLitosti vznikla i dal5i fotografie, na kterd je zachycen Kusterle s kamar6dem di pffbuznllm pied pifdiAviatiku 37.54. Letoun byl pohdndn iado-

Fokker A.Itr (E.III) 03.42, Hptm. Mathias Bern6th, Fokker-Kampfstaffel, Haidenschaft (Aisovizza), italske fronta, rinor 1916. Bemdth si v kokpitu tohoto nejfspd5nEj5iho rakousko-uherskdho Fokkeru E.Itr pfipsal 18. dnora 1916 svd druhd potvrzend vitEzstvi. 10. kvEtna sestielil s 03.42 Oblt. Maximilian Perini italskll Voisin. TentllZ letoun po zmEn6 oznaleni apiezbt'ojeni na kulomet Schwarzlose,Hptm. Adolf Heyrowsky, Flik 19, Haidenschaft, srpen 1916. PatrnEjiZ s timto kulometem donutil velitel jednotky Hptm. Heyrowsky 15. srpna 1916 poblii. Cormons k piist6nf italskj Voisin. str. 7l: Fokker A.III 03.45, Flik 18, Knihynicze-Zagorze, vjchodni Halid, iijen 1916. Fliegerkompagnii 18 v t6 dob6 velel polni pilot Ritrmeister August Knirsch. Letoun je stejndjako ostatni zobrazendrakousko-uherskdFokkery A.Itr v barvE materidlu. Fokker A.III 03.48 K.u.k. Luftfahitruppe, Kampffliegerstaffel Chodor6w, Halid, srpen 1916. Provizomi ritvar, jehoZ soud6sti byl i tento Fokker, slouZil jako ochranni{ jednotka velitelstvi arcivdvody Karla, n6slednika trrinu a pozdEj5iho cisaie. str. /l: Fokker B.II 03.64 v podobE, vjakd slouZil nEkdy bEhem zimy 1917-18 u Fliegerersatzkompagnie6 veWienerNeustadt. JednotkaFlek 6jakojedinii v Rakousko-Uhersku aL do jara 1918 Skolila novd piloty najednomistnfch typech a mdla

11

proto piidomek ,,Jagdfliegerschule". Letoun 03.64 mEl na trupu kiiZe v bflich polich, zatimco na Kidlech jen na pl6tEn6m podkladu. nabill smdrovce a naproti tomu kiiZi na trupu i Kidlech bez ZeleznlmiiKili bfldho podkladu piimo na plitnd byl oznadenFokker 03.80. Letoun slouZil u jednd z jednotek Flek (d. 4, 6 nebo 8) v tdto podob6 ziejmE v zimd,1916-17 . str. 73: TentyZ letoun v podobE zezimy 191711918,tedy po dalSim roce sluZby. Zajimav6 je, Le pr6v1 stroj 03.80 spolu s dalSimi dv6ma Fokkery B.II sdrie 03'6 figuruje na seznamu letounfi pievzatjch deskoslovenskfm Leteckllm sborem v rrizndm stavu po rozpadu monarchie. Zaang z tEchto Fokkeri viak v eeskoslovensku neldtal, oficidlnd byly stroje 03.69,03.76 a 03.80 zru5eny v Praze v bieznu 1920. B.tr 03.81 piedstavuje dal5f z variant vfsostndho ozna(,eni,v5echny kiiZe jsou tentokdt umistEny v biljch polich. Tento cvidnj Fokker je zajimavi jednak tim, Le zadnii,6st trupu od Sndrovi{nimezi trupovim KiZem a dislem 03.81 je spolu s ocasnimi plochami novE potaZena pl6tnem, jednak velkou zdplatou na piidi pod kokpitem. str.74: Albatros D.III Oeffag 53.50, polni leti5tE Gardolo, prvni polovina roku 1918, Flik 17D, 27F nebo 54D. Albatros 53.50 l6tal zprvu v privodni povrchovd fpravd pouZitdho materidlu - pliitna, piekliZky a plechu, bez nEjakdho maskovaciho n6tEru.Pouze piid s vrtulovjm kuZelem a disky kol byly natieny svEtlou modrou barvou, tj. oznadenim (piinejmen5im doprovodnllch) letouni u Flik 17D. PozdEji byl stroj v Gardolo kamuflovdn na vrchnich ploch6ch Kidel a na vrchnich a bodnich plochdch ocasu vdetn6 d6sti trupu, patrnE zelenou barvou. Visostnd oznadeni zristalo pivodni, tem6 Lelezn€ kiiLe. Za pov5imnuti stoji tii detaily, kterd standardnb nenesly letouny D.III sdrie 53 - otvor pro vyhazov6ni pr6zd' nfch n6bojnic na boku trupu, plechovr4,,zitplata" u stupadky, dodan6 ziejmE pfi opravE letounu, a kovovd podpEry mezikiidelnich vzpdr. S Albatrosem D.m 153.33 ldtal na podzim 1917 velitel Flik 51J FP Rittmeister Wedige von Froreich (nejmdnd 4 potvrzen€ sestfely). Letoun na trupu nese osobnf oznadeni pilota, derveno-bilou vlajedku. Jako vdtSina strojri tdto sdrie byl i Oeffag 153.33 doddn na frontu v barv6 materi6lu a ani u jednotky nebyl s vjjimkou kamuflovand smdrovky povrch stroje nijak upraven. V zachycendpodobE se letoun nachiizel i28. zdii 19I 7, kdy s nim terezinskj rod6k von Froreich pii ndletu formace Flik 5lJ na upoutanj bal6n sestielil nepidtelskou stihadku Nieuport. str.75: Albatros D.trI Oeffag 153.100 ,,8", Fliegerkompagnie55J, 1918. V kokpitu tohoto letounu byl 21. biezna 1918 bEhem ritoku na upoutanf balon sestielen italskjm Hanriotem deskj pilot Korporal Bohumil Munzar (1 porvflene vilezstvi). KromE Munzaralitali se strojem 153.100 v lednu a rinoru 1918 Zgsf. Alois Lehmann (1 sestiel) a v fnoru Fw. Alfons BEhounek (4 nebo 2 vit6zstvi). Letoun byl opatien souvislllm ndtEremtmavou barvou, pravdEpodobnEzelenou, na vrchnfch a bodnich ploch6ch, pfidemZ trup byl natien kompletnd. Oeffag 153.100 obvykf e l€tal bez vrtulovdho kuzelu. str. 76: Yitdzem souboje z 2l.biezna 1918 se stal Sottotenente(od 16. 5. 1918 pak Tenente) Silvio Scaroni od 76" Squadriglia Regia Aeronautica, italskd stfhaci eso d. 2, se svjm dv6ma kulomety vyzbrojenjm Hanriotem HD.l Hd 7517. S timto letounem vybojoval Scaroni tdmdi polovinu ze vSech svych 30 potvrzenllch (resp. po viilce zredukovdno na 26) sestielfi, av5ak 12. dervence l9l8 byl za letu s Hd 7517 bdhemvzdu5nd bitvy s piesilou nepidtel sestielen at5Zce zrandn (havarovanj Hanriot viz foto). Musel byt hospitalizovdn a do konce v6lky liL do bojfi nezasdhl.Yitdzstvi z 12.7.bylo pfizn6no pilotovi Flik 14J Zgsf. Josefu Vratilovi,jenZ letEl se stihadkou typu Ph
Ph